Proč se tak houba Govorushka jmenuje?

houby (mykobiota) jsou jednou z hlavních složek ekosystémů, a to jak z hlediska diverzity, biomasy, tak i funkční zátěže. V suchozemských ekosystémech jsou vedoucí skupinou rozkladačů. Houby tvořící mykorhizu nejen podporují vitální aktivitu hostitelské rostliny, ale také zajišťují výživu a redistribuci živin mezi rostliny různých druhů a dokonce i různých vrstev, spojují je myceliální sítí a tvoří integritu lesních ekosystémů. Parazitické houby jsou důležitými regulátory hustoty hostitelské populace.

Houby jsou heterotrofní, takže pro svou výživu mohou používat pouze hotové organické látky. Extrahují je ze substrátu, na kterém se usazují, a absorbují živiny v celém těle. Houby- saprotrofy živí se organickou hmotou odumřelého substrátu, houbamiп Arazity extrahovat živiny z živého substrátu (rostliny, zvířata), houby –symbiotrofy vstupovat do symbiotických vztahů s různými živými organismy.

Většina lidí si houby představí jako organismy skládající se z klobouku a stonku. Takto strukturované však nejsou houby, ale jejich rozmnožovací orgány – plodnice, ve kterých dozrávají výtrusy. Ale ne všechny houby tvoří takové reprodukční orgány. Obrovská část z nich má mikroskopické reprodukční orgány, které nejsou viditelné bez speciálního vybavení. V závislosti na tom jsou houby izolovány makromycety и mikromycety. Tělo samotné houby neboli stélka se nachází v substrátu a vypadá úplně jinak. Je navržena tak, aby zajistila maximální kontakt se substrátem pro absorpci živin. Proto je nejčastější životní formou plísní mycelium (mycelium) – systém vysoce rozvětvených tenkých vláken nebo hyf ponořených do substrátu.

Existují různé ekologické skupiny hub. Xylotrofy , nebo dřevokazné houby, se obojí usazují na mrtvém dřevě (xylosaprotrofy) a na živých stromech (xyloparaziti) . Nejčastějšími zástupci této skupiny jsou afyloforoidy 1 basidiomycetes klasifikované jako troudové houby. Houby-mykorhizatvorné látky přicházejí do styku s kořeny vyšších rostlin, tvoří se mykorhiza – symbióza vyšších rostlin s houbami. V lesních ekosystémech je nejvýznamnější mykorhiza tvořená dřevinami a různými, především agarikoid 2 houby. Půda saprotrofové se usazují na podestýlce (podestýlce) nebo v humusovém horizontu, к oprotrofy – na hnoji býložravců, karbotrofy – na ohniště apod.

Myxomycetes neboli slizové plísně – skupina organismů podobných houbám, jejichž životní cyklus spojuje znaky hub a živočichů. Z tohoto důvodu vynikající botanik a mykolog 19. století. A. De Bary je nazval „houbová zvířata“. Dostali název „slizák“, protože jejich vegetativní tělo představuje holá mnohojaderná buňka – plasmodium, jehož velikost se u různých druhů pohybuje od mikroskopických až po desítky centimetrů, někdy až metrů. Tato masa cytoplazmy může být průhledná nebo neprůhledná, bezbarvá nebo žlutá, červená, fialová atd. Plasmodium, stejně jako améby, se může pohybovat ve směru zdroje potravy. Jejich strava je smíšená – osmotrofní (jako houby) a fagotrofní, prostřednictvím vnitřního trávení částeček potravy, bakteriálních a kvasinkových buněk (jako zvířata). Po období vegetativního růstu přecházejí plasmodia ke sporulaci a vytvářejí plodnice různých barev.

V přírodě myxomycety, podobně jako houby, slouží jako rozkladače; Živením se mikroorganismy ovlivňují složení půdní mikrobioty a podílejí se na udržování rovnováhy mezi bakteriálními a houbovými procesy rozkladu organické hmoty. V posledních desetiletích se slizové formy aktivně zabývají vědci. Objevili schopnosti, díky nimž jim předpovídá velkou budoucnost jako objektů pro bioniku, biofyziku a biotechnologii.

K dnešnímu dni bylo popsáno asi 100 tisíc druhů hub, což je podle předpovědi pouze 5 % skutečného počtu hub žijících na Zemi. Existuje přibližně 950 druhů slizniček, ale vědci tvrdí, že použití molekulárně genetických technik odhalí významnou „skrytou rozmanitost“ v této skupině. V oblasti Jaroslavl je známo více než 600 druhů makromycetů, mezi nimi zástupci různých skupin basidiomycetů a vačnatců. Kromě toho bylo popsáno více než 300 druhů mikromycet. Na území biologické stanice bylo zjištěno 122 druhů hub a 6 druhů slizu. Z hub byly identifikovány především makromycety – mykorhizotvorci, xylotrofové, půdní saprotrofové; 11 druhů jsou fytopatogenní mikromycety, které způsobují choroby vyšších rostlin. Mezi makromycety nalezenými na biologické stanici jsou vzácné druhy, z nichž 5 je zahrnuto v Červené knize Jaroslavské oblasti s kategorií „3“ – vzácné. Vzhledem k tomu, že plodování hub a slizovitých plísní je spojeno se zvláštnostmi biologie a sezónností ve vývoji, souborem podmínek prostředí, které se vyvíjejí v určitém časovém období a během dlouhodobé existence ekosystémů, je identifikace jejich biodiverzity na území biologické stanice ještě zdaleka není dokončeno.

Níže je uveden seznam hub a slizniček na území biologické stanice. Prioritní názvy druhů jsou uvedeny v souladu s názvy akceptovanými v elektronických informačních zdrojích „MycoBank“ (http://www.mycobank.org), „Index Fungorum“ (http://www.indexfungorum.org Datum přístupu : 06.12.2017). Druhy zahrnuté v Červené knize Jaroslavské oblasti (2015) jsou označeny „*“.

Seznam druhů hub a houbám podobných organismů,

objevili na biologické stanici

SEZNAM TYPŮ HOUB A HOUBOVÝCH ORGANISMŮ,

ZJIŠTĚNO NA BIOSTATION