Kolik semen amarantu je potřeba na 1 hektar?

Anotace. Jedním z vysoce produktivních zástupců nových druhů pícnin je amarant paniculate, schopný tvořit vysokou produktivitu semen a zelené hmoty. Výzkum provedený v podmínkách Republiky Bashkortostan potvrdil možnost získání výnosů zelené hmoty na úrovni 22-40 t/ha a semen – 0,2 -0,6 t/ha.

Klíčová slova: amarant, minerální hnojiva, výsevek, způsob setí, biologické produkty.

Abstraktní. Jedním ze zástupců nového typu pícnin je amarant, schopný tvořit vysokou produktivitu semen a zelenou hmotu. Vyzvané studie v podmínkách Republiky Bashkortostan potvrdily možnost příjmu zelené hmoty v dávce 22-40 t/ha a semen – 0,2 -0,6 t/ha.

Klíčová slova: amarant, minerální hnojiva, výsevek, způsob setí, biopreparáty.

Potenciál amarantu je mimořádně velký a v závislosti na podmínkách pěstování a druhových vlastnostech je široce využíván v mnoha zemích. V 1997. století může tato rostlina zaujmout přední místo nejen jako potravinářská a krmná plodina, ale také jako léčivá, technická a okrasná plodina. V souvislosti s očekávanými globálními změnami klimatu na Zemi se navíc používání amarantu stává ještě aktuálnějším díky jeho jedinečné schopnosti přizpůsobit se různým podmínkám prostředí (Naděžkin S.N., 2000; Filatov V.V., 2003; Zueva E.A., XNUMX atd. .).

V letech 2005-2007 byl na vzdělávací farmě BSAU na experimentálním poli oddělení výroby krmiv realizován výzkum vlivu způsobu setí a biologických přípravků na produktivitu rostlin amarantu paniculata na pozadí následného účinku minerálních hnojiv. Dříve provedené studie (Nadezhkin S.N., 1995; Bekzaev P.A., 1998) a předběžné průzkumné experimenty v roce 2004 potvrdily možnost získání vysokých výnosů zelené hmoty a semen amarantu paniculata v podmínkách Republiky Bashkortostan, což sloužilo jako předpoklad pro provádění mnohaletých experimentů.

Pokusy byly prováděny v pětipolním střídání pícnin s následujícím střídáním plodin: vytrvalé trávy po dobu 1 roku používání; víceleté trávy 2 roky používání; víceleté trávy 3 roky používání; amarant, kukuřice; ječmen + víceleté trávy. Půda je vyluhovaná černozemě s těžkým hlinitým granulometrickým složením.

Třífaktorový polní experiment zahrnoval: Faktor A Způsob setí (rozteč řádků) – 15 cm, 45 cm, 70 cm; faktor B – biologické produkty: kontrola (bez léčiva), gumi-20 M, Baikal M1, fytosporin M, ketan, metabolit + Mu; faktor C – následný účinek aplikace minerálních hnojiv v osevním postupu po dobu 10 let (1995-2004): N₃₀, N₃₀P₆₄K₁₀₅, N₃₀P₁₂₉K₁₈₀. Minerální hnojiva byla v letech 1995-2004 aplikována ve třech úrovních plánovaného výnosu: pro ječmen s podsévkou vojtěškou modrou smíchanou s jetelem lučním v 50 % plného výsevku každé složky při plánovaném výnosu 2 a 2,5 tuny zrna na 1 ha – na jaře pro pěstování na bázi N_{35 – 40}P_{38 – 42}K_40-45 a N_32-37P_50-54K_25-30; pro vojtěšku s jetelem 5, 7 a 9 tun na 1 ha sena podle N_27-30, N_27-30P_64-67K_105-109 a N_25-32P_129-135K_180-194 – (na jaře formou hnojení); pro kukuřici 20, 30 a 40 tun na 1 ha zelené hmoty – na jaře pro pěstování na bázi N_30-33K_32-35, N_56-61P_12-16K_123-131, N_98-103P_60-64K_222-227. V experimentech byla použita minerální hnojiva ve formě močoviny, dvouzrnného superfosfátu a chloridu draselného. Plocha pozemku je 714 m2, opakování je trojnásobné. Umístění ploch při studiu faktorů A a B je systematické. Evidenční plocha pozemku je 10 m2.

Zemědělská technologie pro setí s roztečí řádků 15 cm vycházela z technologie kultivace obilných plodin a pro řádkové plodiny na 45 cm a 70 cm. Výsevek pro amarantovou odrůdu Cherginsky s roztečí řádků 15 cm je 850 g/ha, 45 cm je 700 g/ha, 70 cm je 550 g/ha.

Amarant jsme zaseli v roce 2005 26. května, v roce 2006 26. května a v roce 2007 28. května. Během let výzkumu byly výhonky amarantu pozorovány 11. – 14. den po výsevu, latové vzcházení nastalo 4.07. července – 17.07. července a kvetení začalo 22.07. července – 11.08. srpna. Fáze mléčně-voskové zralosti semen byla zaznamenána 20.08. srpna – 24.08. srpna, plná zralost 29.08. srpna – 15.09. září. Při setí s meziřádkovou vzdáleností 15 cm byl zaznamenán dřívější (o 2-3 dny) nástup této fáze oproti širokořádkovým výsevům.

Jak ukázal náš výzkum, úplnost sazenic závisela především na způsobu výsevu. Polní klíčivost byla ve všech letech výzkumu nejvyšší při výsevu amarantu s roztečí řádků 45 cm a činila 70,2 – 72,0 %. Polní klíčivost při setí s roztečí řádků 15 cm a 70 cm byla 64,8 – 67,1 % a 68,4 – 70,0 %. Vliv biologických přípravků byl vyšší při výsevu amarantu s roztečí řádků 15 cm – 0,1 – 1,2 % ve srovnání s 0,1 – 0,9 % a 0,1 – 0,4 % u 45 cm a 70 cm.

V pokusech byla maximální listová plocha v závislosti na způsobu setí a vlivu biologických přípravků následkem minerálních hnojiv N₃₀P₁₂₉K₁₈₀. Následný účinek minerálních hnojiv N₃₀ a N₃₀P₆₄K₁₀₅ povrch listu se snížil o 0,9. 13,8 a 4,6. 17,4 % (tabulka 1).

Významný vliv na tvorbu povrchu listů amarantu měl způsob setí. Maximální hodnota plochy listů (56,7 – 65,9) se vyskytla u porostů amarantu s roztečí řádků 45 cm Zahuštění porostu při setí s roztečí řádků 15 cm spolu s poklesem listové plochy vedlo k amarantu. pokles fotosyntetického potenciálu na 2,94 – 3,43 mil. m 2 /ha. Vzhledem k vytvoření vyšší listové plochy při setí s meziřádkovou vzdáleností 45 cm byl fotosyntetický potenciál v letech 2005–2007 průměrný. 2,92 – 3,52 mil. m 2 /ha, překročení fotosyntetického potenciálu při setí s meziřádkovou vzdáleností 70 cm o 0,14 – 0,49 mil. m 2 /ha. Použití biologických přípravků přispělo ke zvýšení čisté produktivity fotosyntézy na 0,1 – 0,37 g/m2 za den, přičemž nejvyšší hodnoty byly zajištěny možnostmi ošetření osiva fytosporinem M, ketanem, metabolitem H1. Nejlepším ošetřením za léta výzkumu se ukázalo ošetření semen fytosporinem M – 1,53 – 2,43 g/m2 za den.

Velikost sklizně, jak známo, je ukazatelem ekonomické hodnoty každé krmné plodiny. V našich experimentech výnos paniculata amarantu závisel na způsobu výsevu, biologických produktech, následném účinku minerálních hnojiv a povětrnostních podmínkách během let výzkumu. Nejpříznivější podmínky pro tvorbu výnosu nastaly v roce 2005 (tab. 2). V průměru za léta výzkumu poskytovaly nejvyšší výnos zelené hmoty plodiny s roztečí řádků 45 cm.

Z následného účinku minerálních hnojiv N₃₀P₁₂₉K₁₈₀ a N₃₀P₆₄K₁₀₅ výnos zelené hmoty v letech pokusů byl vyšší o 3,0 – 18,8 % ve srovnání s následným účinkem minerálních hnojiv N₃₀. Použití biologických přípravků přispělo ke zvýšení výnosu zelené hmoty o 4,2 – 12,1 t/ha.

V průměru za léta výzkumu porosty amarantu s roztečí řádků 15 cm poskytovaly výnos sušiny 4,05 – 6,66 t/ha. Širokořadé plodiny měly vyšší výnos sušiny, a to 5,13 – 9,39 t/ha.

Maximální výnos osiva byl dosažen na plodinách s meziřádkovou vzdáleností 45 cm – 0,40 – 0,69 t/ha, převyšujících produktivitu semene u plodin s roztečí řádků 70 cm o 16,5 -27,7 %. Se zvýšením úrovně minerální výživy v následném efektu se zvýšila i semenná užitkovost plodin, která dosáhla maximální hodnoty pro všechny způsoby setí a použití biologických přípravků na plodiny s N hnojivy.₃₀P₁₂₉K₁₈₀, ve výši 0,28 – 0,69 t/ha.

V průměru za tři roky výzkumu bylo dosaženo nejvyššího výnosu krmných jednotek 4,66 – 6,09 t/ha při výsevu amarantu s roztečí řádků 45 cm. Současně byl výnos stravitelné bílkoviny 0,82 – 1,14 t /ha, metabolická energie 63,34 ,86,82 – XNUMX GJ/ha.

Plodiny amarantu poskytovaly během let výzkumu průměrnou hrubou produkci 8,52 – 16,30 tisíc rublů. Současně výrobní náklady činily 6,10 – 7,35 tisíc rublů, podmíněně čistý příjem – 2,42 – 8,95 tisíc rublů, ziskovost výroby – 39,6 – 121,7%.

Širokořadé plodiny vytvořily produkci na úrovni 10,55 – 16,30 tisíc rublů. Současně byla maximální hodnota hrubého výkonu získána na plodinách s roztečí řádků 45 cm Podmíněně čistý příjem činil 4,83 – 8,95 tisíc rublů, ziskovost výroby – 69,7 – 121,7%. Nejlepší možností bylo ošetření semen fytosporinem M – podmíněně čistý příjem se pohyboval od 3,73 do 8,95 tisíc rublů, ziskovost výroby byla 59,7 – 121,7%.

Studie provedené v podmínkách vyluhovaných černozemí jižní lesostepní zóny Republiky Bashkortostan v letech 2005 – 2007. studovat tvorbu plodin amarantu paniculata v závislosti na způsobu setí, biologických produktech a následném účinku minerálních hnojiv prokázalo vysokou produktivitu plodiny. Výnos zelené hmoty byl 22,4 – 43,5 t/ha, semena 0,22 – 0,63 t/ha. Nejlepší produktivitu amarantu paniculate odrůdy Cherginsky tvoří plodiny s roztečí řádků 45 cm Pozitivní vliv na zvýšení produktivity amarantu byl zaznamenán po působení minerálních hnojiv v střídání plodin. Nejlepší následný účinek minerálních hnojiv byl zaznamenán s přídavkem N₃₀P₁₂₉K₁₈₀. Ošetření semen před setím biologickými přípravky mělo pozitivní vliv na výnos zelené hmoty a semen amarantu. Největší účinnost vykázal biologický přípravek Fitosporin M.

Bibliografický seznam

Naděžkin S.N. Netradiční krmné plodiny // Výroba krmiv. – 1997. – č. 8. – S.22-24.
Naděžkin S.N. Výroba dopravníkových krmiv v Baškortostánu: Autorský abstrakt. doktor. zemědělský Sci. – M., 1995. – 64 s.
Bekzeev P.A. Amarant je nová pícnina v podmínkách Baškortostánu – Ufa, 1998. 152-156s.
Filatov V.V., Kononov M.N. Amarant je univerzální plodina // Agroinformační bulletin, 2000, červenec, 20 s.
Zueva E.A. Techniky pěstování amarantu v lesostepních podmínkách oblasti Středního Povolží: Abstrakt práce. Ph.D. zemědělský Sci. – Penza, 2003. – 28 s.

Pokračujeme v seznamování čtenářů s vlastnostmi pěstování, sklizně a skladování perspektivních zemědělských plodin. Některé z nich jsou již dlouho známé a tradiční pro území, kde je časopis „Fields of Russia“ distribuován, a někteří z nich jsou nuceni se blíže podívat na situaci a poptávku na trhu, resp vrátit je do střídání plodin.
A pak jsou důležité jak teoretické znalosti, tak produkční zkušenosti jiných farem. Dnes si povíme o stále docela exotické a netradiční, ale již velmi výnosné plodině – amarantu.

Amarant je jednou z nejstarších plodin na Zemi v překladu z řečtiny znamená „nevadnoucí květina“. Už 5000 XNUMX tisíc let před naším letopočtem sloužil jako nejdůležitější zdroj potravy pro domorodé indiány z Jižní Ameriky. Říkali tomu „Dar bohů“ a „chléb Inků“. V dnešní době je tato plodina propagována především jako krmná plodina, ale v obsahu bílkovin předčí obilniny. Amarant navíc neobsahuje lepek a jeho zrna lze přidávat do potravin od obilného pečiva až po müsli.

Barva amarantové rostliny se pohybuje od zelené po fialovou. V průměru může rostlina této plodiny produkovat až pět set tisíc velmi malých semen: 1000 zrn váží pouze 0,4 gramu.

Existují dva hlavní rody: amarant ocasatý se používá jako potravinářská a krmná plodina a amarant palmový je známý amarantový plevel.

Amarant caudate, jednoletá bylina z čeledi amarantovitých, je považována za nejstarší obilnou plodinu. Květy jsou malé, shromážděné v hustých klasovitých květenstvích. Vegetační doba je 100110-XNUMX dní. Dobře roste v chráněné půdě. Používá se jako potravina, krmivo a okrasná plodina. A v zemích jihovýchodní Asie a jako rostlina zeleniny.

Amarant přivezli do Evropy Španělé a začali se pěstovat jako obilnina a pícniny. Ještě v roce 1885 vydal rakouský botanik O. V. Thome knihu o biologii amarantu, přípravě a využití obilovin. Amarantové listy se používají čerstvé a k přípravě teplých pokrmů.

Při výrobě se používá jako zelené hnojivo a pro snášku siláže. Siláž má příjemnou jablečnou vůni a dobře jí skot a prasata. Zrno této plodiny je cenným krmivem pro drůbež.

Velmi důležitý je obsah skvalenu, amarantinu, rutinu a karotenoidů v semenech amarantu, které se používají v lékařství, farmacii a parfumerii. Pěstováním této univerzální plodiny na jižním Uralu a TransUralu, v přírodních podmínkách, které jsou pro její dozrávání vcelku příznivé, je možné vyřešit značnou škálu problémů v ekonomice.

Zemědělská technologie pro semena amarantu má řadu funkcí a je třeba je důkladně prostudovat, čištění, sušení a skladování jsou nesmírně důležité. Větší sklizeň lze získat i v jiných regionech země.

Při vysoké úrovni hospodaření lze rostliny pěstovat na solných, jílovitých, kyselých a písčitých půdách. Výhodnější jsou však úrodné mírně kyselé nebo neutrální strukturní černozemě, šedý les a lužní orná půda. Dobrými předchůdci jsou obilniny a jiné raně sklízené rostliny, zvláště pokud byla tato pole ošetřena herbicidy proti dvouděložným plevelům. Umístění po slunečnici se nedoporučuje.

Hlavním cílem zpracování půdy by mělo být vyčištění orné půdy od plevelů, zejména dvouděložných. Lze provádět pomocí diskových nástrojů nebo kultivátorů, a to jak na jaře, tak na podzim. Podzimní ošetření je však vhodnější, protože si lépe poradí s vytrvalými a oddenkovými plevely. Amaranth miluje orbu pluhem, ale tato zemědělská technika je drahá, a proto je výhodnější provádět povrchovou kultivaci.

Plodina velmi reaguje na hnojiva, organická i minerální, výrazně zvyšují její produktivitu. Aplikovaná dávka organické hmoty je 5060 t/ha. Minerální hnojiva by měla být aplikována v závislosti na složení půdního krytu, v průměru od 40 do 70 kg dusíku nebo fosforu na hektar. U plodin pěstovaných na siláž nebo zelené krmení by se jako vrchní hnojivo mělo používat amidové formy dusíku.

Na jaře se kultivace nemusí provádět, protože semena rostliny jsou velmi malá, nejsou zasazena hluboko a zbytečné pěstování vede k vysychání orné půdy. Semena se vysévají do půdy při teplotě nejméně 10 stupňů. Termíny setí jsou od začátku května do konce měsíce.

Nejpřátelštější výhony se objevují pátý den při výsevu moderními přesnými secími stroji, ale lze použít i jiné jednotky, lze použít řádkový výsev, ale více se používá širokořádkový výsev, protože během vegetace je nutné provádět meziřádkové pěstování k ochraně plodin před plevelem. Výsevek je 0,515 kg/ha při hloubce výsadby nejvýše 12 cm.

Povinnou technikou je válení po výsevu. To poskytuje přátelské, jednotné klíčení a zajišťuje vysokou a vysoce kvalitní sklizeň. Péče o amarant není nijak zvlášť náročná. Po vyklíčení je nutné zajistit čistotu polí během prvních 34 týdnů vegetačního období. Použití protiobilných herbicidů spolu s meziřádkovým zpracováním půdy umožňuje amarantu vytvořit silný kořenový systém a zahájit aktivní růst měsíc po vyklíčení.

V budoucnu plodina samostatně a úspěšně potlačuje plevel, přidává až 67 cm za den k růstu, dokonale vyčistí pole a je vynikajícím prekurzorem pro následnou plodinu. Vzhledem k extrémní odolnosti vůči chorobám se péče v druhé polovině vegetačního období omezuje na kontrolu počtu škůdců, kterých má amarant také velmi málo.

Při sklizni je třeba věnovat zvláštní pozornost: semena jsou extrémně malá, kombajny by měly být zcela utěsněny, aby se zabránilo ztrátám. Amarant se snadno vymlátí, ale síta a čištění sklízecího stroje by měly být upraveny tak, aby zohledňovaly malou velikost semen.

Načasování sklizňových prací je dáno součtem aktivních teplot, které by pro kvalitní zrání semen měly být 2000-2250 stupňů C. Přitom minimálně 80 % semen musí být plně zralých. Čistící práce se značně zjednoduší, pokud se vysoušení provede včas. Rostliny se sekají na siláž ve fázi zralosti mléka a vosku, právě v tomto období se v zelené hmotě hromadí největší množství bílkovin a dalších živin při zajištění maximálního výnosu krmných jednotek na hektar. Kvalitní zemědělskou technikou je možné v naší zóně získat výnos zelené hmoty až 800 c/ha.

Čištění a třídění amarantových semen je neméně obtížné: stroje jsou také seřízeny, jsou vybírána speciální síta a pečlivě nastavena síla ventilace vzduchu. Po vysušení a vytřídění lze hodnotné obilí uložit ke skladování, které se příliš neliší od skladování jiných obilných plodin. Stačí skladovat zcela suchá semena na suchém, dobře větraném místě. Nejlépe bez osvětlení a na chladném místě. Produkt lze okamžitě použít jako surovinu pro výrobu vysokobílkovinné mouky, cereálií, léčivého oleje a koláče, unikátního svým složením, jehož vysoké krmné kvality byly oceněny již v mnoha chovech hospodářských zvířat.

Nekomplikovaná zemědělská technika pěstování amarantu, jednoduchá technologie zpracování, neustálé zdokonalování procesů a neustálé rozšiřování plochy nenechají na pochybách, že amarantové zrno se ve velmi blízké budoucnosti přesune z kategorie netradičních do kategorie předních a hojně pěstovaných plodin v ČR. Ruská federace.

S průměrným výnosem 20 c/ha lze tuto nenáročnou plodinu pěstovat na zasolených půdách v suchu a horkém klimatu a jistě se stane rekordmanem v produktivitě a ziskovosti.

Většina zemědělských výrobců ví, že v současnosti se v obtížných tržních podmínkách stalo hlavním cílem nejen zajištění potravinové bezpečnosti a produkce kvalitních potravinářských výrobků a surovin, ale zvýšení ziskovosti a následně i příjmů. Pouze ziskové farmy, samozřejmě s přihlédnutím k státní podpoře, mohou nakupovat nové stroje a zařízení, zavádět nové plodiny a technologie, zvyšovat množství vyráběných produktů, zlepšovat jejich kvalitu, vytvářet pracovní místa a zajišťovat blahobyt najatých lidí.

Mnohým zemědělským výrobcům je již dlouho jasné, že pěstování tradičních obilných plodin v moderních podmínkách nevede vždy k velkým ziskům a někdy musí pracovat na „nule“. Cenová politika trhu a jednotlivých monopolních nákupčích a zpracovatelů nenechává rolníkům šanci plnohodnotně vydělat na svých polích.

Snad nejmaržovějšími plodinami zůstávají slunečnice a další olejniny, ale např. slunečnice velmi vysušuje ornou půdu, snižuje obsah organické hmoty v půdě, choroby šířící se při nepřetržitém setí a řepka jako karanténní předmět způsobuje sám cítil.

Proto je v těchto podmínkách zavádění nových výnosných plodin jedním z mála způsobů, jak zorganizovat ziskové hospodářství. Toho lze dosáhnout zvládnutím amarantové zemědělské techniky. Snadno se používá a je založen na zemědělských strojích dostupných v podniku. Jak ukazují naše výpočty, s výnosem 20 centů můžete z jednoho hektaru získat zisk až 15 tisíc rublů. Jedná se o jednu z nejziskovějších plodin v Rusku. Pro informaci farmářů: amarantové zrno přijímá ruská společnost Oliva za pevnou cenu.

Text: V. A. Zaltsman, Ph.D. n.,
Informační agentura “Svetich”
Časopis “Pole Ruska” č. 9 (175), říjen 2019