Co je infinitiv v polštině?
— Wróciłem właśnie z urlopu.
– Proč ne?
– Ach tak. Przez cały miesiąc lało tylko dwa razy. Za pierwszym razem dziesięć dni, a za drugim dwadzieścia.
— Nie mogę się zdecydować, czy máma iść na ten ślub.
— A kdo cię zaprosił?
— Nikt. Mam być panem młodym.
Slovník
bezczynnie
barva
nečinný, nečinný
bóje
lézt [kraul]
víčko
dobrý
kajak
sendvič
karta pływacka
plazit se
koupací čepice
hladový
kajak
sendvič
osvědčení o tom, že osoba umí plavat
kąpielowy
ko
kostium
lać; leje
kpić
plážové lehátko
loď
milicja
neprawdaż?
nurkować
dech
dýchat
odsunąć się
brýle
pas
písek
pilnie
koupání
přikrývka
kostým
nalévat; prší
posmívat se
chaise-longue
loď
policie
Není to ono?
potápět se
dech
dýchat
Uhni
brýle
pás
písek
pilně
pláž
zpět
płytko
plavat
Pływalnia
pláž
spin
jemně
plavat
plavecký bazén
popływać
namazat
ovzduší
powszedni
proud
przejrzeć
prázdný
rozbierać się
svatební
trenować
ubierać się
utonąć
wypływać
wypożyczyć
zabawiać
západ
obsadit
zajmować
zamoczyć
zostawać
obvykle
plavat
tuku
vzduchu
všední den
aktuální
pohled
je prázdný
svléknout
svatba
vlak
šaty
utopit
plavat
pronajmout
bavit
západ slunce
okupovat
okupovat
mokrý
pobyt
obvykle
| dzień powszedni | všední den |
| dużo ludzi | hodně lidí |
| východní | na východ východ slunce |
| západ | západně západ slunce |
| ne szkodzi! | Nic! (nepřekáží!) |
| dać nurka | potápět |
| ode dne ke dni | ode dne ke dni |
| pan młody | novomanžel, ženich |
| Nevěsta | novomanželka, nevěsta |
kpić z kogo (czego) vysmívat se někomu (čemu)
Tylko ne kpijcie moje maličkost ze mnie.
No, přestaň se mi vysmívat.
Komentář
3. Slovesná podstatná jména vytvořená ze zvratných sloves si na rozdíl od ruského jazyka ponechávají částici sám:
ubierać sám — ubieranie sám
oblékat se – oblékat se
rozbierać sám — rozbieranie sám
svlékat — svlékat
przebierać sám —przebieranie sám
převléci se – převléknout
Hřeben sám — czesanie sám
učesat si vlasy – účes
odkapávat sám — kąpanie sám
plavat – koupání
moje C sám —mycie sám
mytí – mytí
opalovat se sám — opalování sám
opalování – opalování
budzić sám — budzenie sám
probudit se – ne
witać sám — witanie sám
pozdravit – ne
namyślać sám —namyślanie sám
myslet – ne
Když se v textu srazí několik slovesných podstatných jmen tohoto typu, částice sám je nutné umístit pouze první z nich; ve zbytku je přeskočen (ze stylistických důvodů).
Ubieranie sám, rozbieranie, czesanie zajmuje dziewczętom dużo czasu.
Totéž, jak víte, platí pro zvratná slovesa (viz lekce 14).
Volę opalać sám niż kąpać.
Co dzień trzeba sám myć i czesać.
8, 9, 10. K otáčkám s časovou hodnotou, kterou již znáte, přidejte následující:
s designem: o + předložka podložka.
o wschodzie slunce
za svítání, za východu slunce
o zachodzie slunce
о každý porze den
v kteroukoli (libovolnou) denní dobu
s předložkou z + gen. podložka.
z rana
ráno, ráno
z samego rana
brzy ráno
s designem: w + víno podložka.
během dne
w dni powszednie
w niedzielę, w niedzielę
v neděli, v neděli
w południe
w święto, w święta
o prázdninách, o prázdninách
w deszcz
s předložkou przed + kreativní podložka.
przed południem
przed godziną dziesiątą
před (před) desátou
przed niedzielą
dříve (před) nedělí
18., 48. Předložka z s podstatným jménem (+ číslovkou) ve víně. případ se používá k označení přibližného množství. V ruštině odpovídá předložce „s“ nebo obrácenému pořadí slov v kombinaci „číslice + podstatné jméno“.
z týden
z rok
z minuta
z hodina
z deset lidí
asi tucet lidí
ze trzydzieści złotych
třicet zlotých
ze dwie kanapki
dva nebo tři sendviče, pár sendvičů
z piętnaście sztuk
asi patnáct kusů
z pięć minuta
asi pět minut
ze dwieście rubli
dvě stě rublů
28. Pamatujte na synonyma sloves kpić. Všechny jsou kombinovány s designem: z + gen. podložka.
drwić z kogo, czego
dělat si legraci z koho nebo z čeho
żartować z kogo, czego
vtip o kom nebo o čem
śmiać się z kogo, czego
smát se komu nebo čemu
wyśmiewać się z kogo, czego
dělat si legraci z koho nebo z čeho
Ekvivalenty ruských zájmen „nikdo“, „nic“ a příslovce „nikde“, „nikde“ atd.
Jako ekvivalenty ruských zájmen (a příslovcí) s předponou ne- v polštině se používají konstrukce se slovesem mieć: nie mam + odpovídající zájmeno + infinitiv. Sloveso mieć v této konstrukci má všechny osobní tvary.
Vezměme si například obrat: nie mam z kim rozmawiać.
| V dnešní době | |
| jednotek hodin | |
| 1. nie mam z kim rozmawiać | Nemám si s kým popovídat |
| 2. nie masz z kim rozmawiać | nemáte s kým mluvit |
| 3. nie ma z kim rozmawiać | nemá si s kým povídat |
| mnoho hodin | |
| 1. nie mamy z kim rozmawiać | nemáme si s kým povídat |
| 2. nie macie z kim rozmawiać | nemáte s kým mluvit |
| 3. nie mają ż kim rozmawiać | nemají s kým mluvit |
| Uplynulý čas | |
| 1. nie miałem (-am) z kim rozmawiać | Neměl jsem si s kým promluvit |
| 2. nie miałeś (-aś) z kim rozmawiać | neměl jsi s kým mluvit |
| 3. nie miał (-a, -o) z kim rozmawiać | neměl/a si s kým promluvit |
| atd. | |
| Budoucí čas | |
| 1. nie będę miał (-a) z kim rozmawiać | Nebudu mít s kým mluvit |
| 2. nie będziesz miał (-a) z kim rozmawiać | nebudete mít s kým mluvit |
| 3. nie będzie miał (-a, -o) z kim rozmawiać | on (ona) nebude mít s kým mluvit |
| atd. | |
| Subjunktivní nálada | |
| 1. nie miał(-a)bym z kim rozmawiać | Neměl bych si s kým popovídat |
| atd. | |
Tato konstrukce se také používá bez negace (ve všech časových formách způsobu indikativního a ve způsobu konjunktivu).
mam z kim rozmawiać
Mám si s kým popovídat
miałem z kim rozmawiać
Měl jsem si s kým promluvit
będę miał z kim rozmawiać
Budu mít s kým mluvit
miałbym z kim rozmawiać
Měl bych si s kým popovídat
nie ma z kim rozmawiać
není s kým mluvit
jest z kim rozmawiać
mít s kým mluvit
nie było z kim rozmawiać
nebylo s kým mluvit
było z kim rozmawiać
bylo s kým mluvit
nie będzie z kim rozmawiać
nebude s kým mluvit
będzie z kim rozmawiać
bude s kým mluvit
nie byłoby z kim rozmawiać
nebylo by s kým mluvit
byłoby z kim rozmawiać
bylo by s kým mluvit
Příklady z textu:
Nie masz się czego bać. (26)
Tu nie będziesz miała nawet z kim porozmawiać. (27, 38)
nemám gdzie się położyć. (39)
2. Neosobní forma
Ne mami czym oddychać. (10)
nie mam kiedy odpocząć
Nemám čas odpočívat
nie ma kiedy odpocząć
není čas na odpočinek
nie mam dokąd jechać
Nemám kam jít
nie ma dokąd jechać
není kam jít
nie mam skąd przywieźć
Nemám to odkud přinést
nie ma skąd przywieźć
odkud to přinést
nie mam czego żałować
nemám čeho litovat
nie ma czego żałować
není čeho litovat
nie ma kto tego zrobic
nemá to kdo dělat
Vyjádření závazku
Kromě revolucí: musieć + infinitiv и powinien + infinitiv, pro vyjádření závazku se v polštině používá jiná konstrukce: mieć + infinitiv. Konotace povinnosti v této konstrukci je slabší než v prvních dvou. Vyjadřuje pouze akci, která přichází az tohoto důvodu je nezbytná. Slouží stejně jako konstrukce musieć + infinitiv k vyjádření vnější nutnosti, a proto se mu může významově blížit. Konstrukce mieć + infinitiv má tvary přítomného a minulého času. V budoucím čase se používá pouze musieć + infinitiv.
O pierwszej maminka pójść na obiad.
V jednu hodinu jsme se dohodli (měli jsme) jít na večeři.
Mam spotkać się z kolegą.
Musím se setkat s přítelem (musím).
Mam více napsat artykuł.
Ještě musím napsat článek (musím, ještě jsem ho nenapsal).
Dokąd maminka pójść po obiedzie?
Kam půjdeme po obědě (co musíme udělat, co jsme měli v plánu)?
Mają przyjechać o osmej.
Očekáváme je v osm (slíbili, že dorazí).
Ma více załatwić kilka sprawl.
Ještě má pár věcí na práci.
V tázacích větách (a doplňkových větách s tázacími slovy) konstrukce se slovesem mieć v ruštině odpovídají konstrukci „dat“. podložka. + infinitiv“:
Modální slovesa v polštině jsou velmi důležité a potřebné téma. Z praxe používání ruského jazyka víme, že tato slovesa jsou velmi často používána v řeči a často se chovají podle vlastních zvláštních pravidel. A pokusíme se tato pravidla zvážit v této lekci.
Nejprve si však připomeňme, co tato slovesa jsou a proč jsou tak důležitá. Faktem je, že pomocí modálních sloves můžeme vyjádřit touhy/příležitosti/požadavky. Modální slovesa však neoznačují, že bude provedena akce. Pouze zdůrazňují vyhlídku, zda k nějaké akci může dojít, a náš postoj k této potenciální akci. V tomto případě je téměř vždy za modálním slovesem buď další sloveso, nebo zájmeno. Pokud existuje jiné sloveso, pak se v ruštině i polštině po modálních slovesech používá infinitivní/neurčitý tvar akčního slovesa. To znamená, že při použití modálních sloves mění svůj tvar pouze samotné modální sloveso a zbývající slovesa se používají v infinitivu.
Nyní se podíváme blíže na slovesa a jejich tvary. Hlavní modální slovesa v polštině jsou chcieć (chtít), móc (být schopný), hudba (být), potrafić (být schopen), umieć (umět/umět něco udělat). Níže o každém z nich podrobněji.
Sloveso chcieć (chtít) zcela opakuje ruský analog. Vyjadřuje touhu něco vlastnit nebo touhu provést akci. Podívejte se níže, jak je toto sloveso konjugováno:
(ja) chcę
(ty) chcesz
(zapnuto/zapnuto/zapnuto) Chci
(můj) chci
(wy) chcecie
(oni/jedna) chtějí
Příklady použití: (Ja) chcę jeść (Mám hlad), (Ty) chcesz czytać (Chceš číst), (Oni) chcą podróżować (Chtějí cestovat).
Sloveso móc (moch) je také velmi podobný svému ruskému protějšku. Označuje možnost provést nějakou akci bez důrazu na to, zda je žádoucí. Také toto sloveso (jako v ruštině) je nepostradatelné pro zdvořilé oslovení, například: „mohu se vás zeptat. “ Zde je jeho konjugace:
(ja) mogę
(ty) můžeš
(zapnuto/zapnuto/zapnuto) možná
(můj) Můžeme
(wy) możecie
(oni/jedna) plechovka
Příklady: (Ja) mogę poczekać (Můžu čekat), (Ty) możesz zadzwonić? (Můžeš zavolat?), (Oni) mogą się spóźnić (Mohou mít zpoždění).
V příkladech si dejte pozor na zájmena v závorkách. Pokud se v ruštině zájmena v řeči obvykle nepoužívají v přítomném nebo budoucím čase (mohu čekat = mohu čekat), pak v polštině se v zásadě používají mnohem méně často. Důvodem je to, že v polštině jsou v jakémkoli čase (minulém, současném, budoucím) všechny tvary slovesa různé a tvar slovesa jasně ukazuje, kdo přesně danou činnost provádí. Ale v ruském jazyce v minulém čase bez zájmena je obtížnější pochopit, kdo akci provádí, protože Tvary jednotného čísla pro 1.-3. osobu jsou stejné (I/you/he could – I/You/she could) a pro množné číslo (my/ty/the they could). Pokud tedy při mluvení polsky neustále používáte zájmena já, on, ona, oni atd., bude taková řeč znít rodilým mluvčím poněkud zvláštně. Z tohoto důvodu dáváme zájmena do závorek.
Pojďme k dalšímu slovesu: hudba (být). Opět úplná analogie s ruštinou. Toto sloveso vyjadřuje povinnost provést určitý úkon. Podívejte se, jak se sloveso konjuguje (mimochodem, je to výjimka):
(ja) muszę
(ty) vy
(zapnuto/zapnuto/zapnuto) musí
(můj) musíme
(wy) hudebník
(oni/jedna) oni musí
Příklady: Muszę iść do praxe (Musím do práce), Musisz wrócić do domova (Měl bys přijít domů) Muszą dziś odpowiedzieć (Musí odpovědět dnes).
Další sloveso potrafić (umět/umět něco) není v ruštině tak běžné, protože jeho roli hraje sloveso „umět“. Nejprve se podívejme na jeho konjugaci:
(ja) potrafię
(ty) potrafisz
(zapnuto/zapnuto/zapnuto) potrafi
(můj) potrafimy
(wy) potrafficie
(oni/jedna) oni mohou
Nyní k jeho použití. Nejprve si všimněte, že sloveso potrafić dokonalý/perfektní tvar, což znamená, že vyjadřuje děj v budoucím čase, je-li použit podle pravidel přítomného času. Polský ekvivalent móc – nedokonalý. V souladu s tím rozdíl mezi móc и potrafić v tom potrafić jasněji vyjadřuje schopnost něco dělat. To lze přirovnat ke 2 podobným ruským slovesům „být schopen“ a „být schopen“. Obě slovesa mají tvary minulého času (mohl – zvládat), v přítomném čase v ruštině používáme pouze „can“, ale tvar „can“ již označuje událost v budoucnosti. Nyní se podívejte na příklady:
Nie potrafię dziś przyjść (dnes nebudu moct přijít) Nie potrafi grać w piłkę nożną (Neví, jak hrát fotbal) Potrafią tańczyć (Budou/budou moci tančit).
Sloveso má přibližně stejný význam umiećje však již blíže ruskému slovu „umět“ než to předchozí. Konjugace sloves vypadá takto:
(ja) umiem
(ty) umiesz
(zapnuto/zapnuto/zapnuto) umět
(můj) umiemy
(wy) umiecie
(oni/jedna) umieją
Příklady jsou velmi podobné předchozímu slovesu:
Není umiem tańczyć (Já neumím tancovat), umie mówić po angielsku (umí/umí anglicky), umieją grać w koszykówkę (Vědí, jak hrát basketbal).
Kromě toho v polštině existují také specifické formy a výrazy, které jsou strukturami podobnými modálním slovesům. Nejprve se podívejme na sloveso by měl (musí). V podstatě označuje totéž jako sloveso hudba. Zajímavostí je, že toto sloveso se používá podle pravidel časování sloves v minulém čase, ale zároveň vyjadřuje význam v přítomném čase. Zde je návod, jak je konjugován (jsou uvedeny formy mužského/ženského/středního rodu):
(ja) powinienem / powinnam
(ty) powinieneś / powinnaś
(zapnuto/zapnuto/zapnuto) by měl / měl / mělo by
(můj) powinniśmy / powinnyśmy
(wy) powinniście / powinnyście
(oni/jedna) powinni / měli by
A zde jsou příklady použití tohoto slovesa:
Powinienem wyjść o 8 wieczorem (Musím odejít ve 8:XNUMX) Powinna być w domu (Měla by být doma) Powinni tego zabronić (To by měli zakázat).
V některých případech sloveso mít (have) může působit jako modální, pokud za ním následuje infinitiv jiného slovesa. Tento výraz vyjadřuje potřebu provést nějakou akci:
Mam iść do praxe (Musím do práce), mają pisać pracę dyplomową (Musí napsat diplomovou práci).
A pár dalších frází, které lze někdy použít jako modály.
Slovní spojení jeden může / wolno + infinitiv lze použít ve významu „může/může/je povoleno“. Příklady:
Czy można tu palić? / Czy wolno tu palić? — Dá se zde (dovoleno) kouřit?
Kromě toho existuje další forma se slovem jeden musí (potřeba) + infinitiv, což znamená „nezbytné / nutné“:
Trzeba uważać (Musím být opatrný)
To je vše. Doufáme, že téma bylo pro vás zajímavé a užitečné. Po jejím prostudování si budete moci obohatit svou polštinu o nové zajímavé fráze a výrazy a také se budete cítit jistěji při komunikaci s rodilými mluvčími. A čekáme na vás v nové lekci na našem webu.
Rozumíš všemu? Vyzkoušej se: Cvičení s modálními slovesy
ZPĚTNÁ VAZBA
Pomocí tohoto formuláře můžete kontaktovat administrátory stránek. Upozorňujeme, že pole označená * jsou povinná!
