Proč se tak Zlatá malina jmenuje?

“Zlatá malina” (Česky Zlatá malina ) je anti-cena vytvořená v roce 1980 Američanem Johnem Wilsonem, která oceňuje nejhorší herecký výkon, scénář, režiséra, filmovou píseň a film roku. Je považován za doplněk k Oscarům – podle tradice jsou nominanti na Zlatou malinu vyhlašováni den před vyhlášením nominovaných na Oscara, vítězové – den před držiteli Oscara. Název pochází ze slangového významu anglického slova malina – obscénní zvuk, připomínající zvuk plynu uvolňovaného ze střev.

Udělováno na základě výsledků hlasování členů tzv. nadace Zlatá malina (Nadace Golden Raspberry Award, GRAF). Fond zahrnuje více než 500 anonymních členů z 12 zemí, hlasování probíhá poštou. Výhrou je plastová malina pokrytá zlatou barvou ve spreji. Každá cena má hodnotu méně než 5 USD včetně daně z obratu (8 % v Kalifornii) [1].

Významní laureáti

Prvními vítězi Zlaté maliny za nejhoršího herce a nejhorší herečku se stali Neil Diamond a Brooke Shields.
Filmový režisér Paul Verhoeven se stal prvním držitelem Zlaté maliny, který se ceremonie osobně zúčastnil a převzal cenu. Získal ji jako režisér filmu “Showgirls” (1995).
V roce 1998 se scenárista Brian Helgeland stal prvním filmařem, který ve stejném roce získal Oscara i Zlatou malinu. Získal první cenu za scénář k filmu „Los Angeles Confidential“, druhou za film „Pošťák“.
Mezi hollywoodskými postavami, které byly oceněny Zlatou malinou, je mnoho držitelů Oscara, jako Marlon Brando, Laurence Olivier a Faye Dunaway.
V roce 2004 dosáhla administrativa Bílého domu významného „vítězství“ – vítězi Zlaté maliny se stali americký prezident George W. Bush, ministr obrany Donald Rumsfeld a náměstkyně ministra zahraničí Condoleezza Riceová. Všichni byli známí jako účastníci filmu Michaela Moora Fahrenheit 9/11.

Laureáti 2006

Film “Basic Instinct 2” dostal 4 “zlaté maliny” – za nejhorší film roku, nejhorší pokračování roku a za nejhorší scénář roku. Sharon Stone obdržela cenu Zlatá malina za nejhorší herečku roku.
Bratři Shawn a Marlon Wayansovi obdrželi cenu za nejhorší mužskou roli roku (film „Scamp“). Samotný film je uznáván jako „nejhorší remake roku“ (jedná se o remake karikatury vydané v roce 1954).
Carmen Electra získala cenu za nejhorší herečku ve vedlejší roli ve dvou filmech najednou: „Date Movie“ a „Scary Movie 4“.
M. Night Shyamalan obdržel Zlatou malinu za nejhorší režii a nejhoršího herce ve vedlejší roli (oba za film Dívka ve vodě).
Film „Blázinec na kolech“ s Robinem Williamsem v hlavní roli získal cenu v kategorii „nejhorší rodinný film“, která byla založena v roce 2006.

Laureáti 2007

Nejhorší film: Vím, kdo mě zabil.
Nejhorší herec: Eddie Murphy (The Norbit Tricks).
Nejhorší herečka: Lindsay Lohan (za roli dvojčat v I Know Who Killed Me).
Nejhorší herec ve vedlejší roli: Eddie Murphy za roli pana Wonga ve filmu Norbitovy triky.
Nejhorší herečka ve vedlejší roli: Eddie Murphy za roli Rasputie ve filmu Norbitovy triky.
Nejhorší herecké duo – Lindsay Lohan a Lindsay Lohan (role dvojitých dívek, film „Vím, kdo mě zabil“).
Nejhorší remake nebo rip-off: Vím, kdo mě zabil.
Nejhorší režie: Chris Silverstone, režisér Vím, kdo mě zabil.
Nejhorší scénář: Jeffrey Hammond (Vím, kdo mě zabil).
Nová nominace na nejhorší omluvu pro horor: Vím, kdo mě zabil.

Absolutním rekordmanem se stal film „Vím, kdo mě zabil“ s osmi soškami.

Slavnostní předávání cen

Poznámky

↑Byly vyhlášeny nejhorší filmy roku 2006

Eddie Redmayne letos nezískal Oscara, zato si odnesl Zlatou malinu za vedlejší roli ve filmu Jupiter Ascending. „Afisha Daily“ připomněl tuto a další anticeny, které byly nebo jsou udělovány na naší planetě.

Shnobel Prize

Za úspěchy, u kterých se zasmějete a pak se zamyslíte

Ceny předávají skuteční nositelé Nobelovy ceny, pouze s falešnými nosy a make-upem, a řečnickou dobu příjemců omezuje malá slečna Sweetie Poo, která po 60 sekundách říká: “Prosím, přestaň, nudím se!”

Od roku 1991 se na příkaz zakladatele Marka Abrahamse a vědecké publikace Annals of Improbable Research udělují Ig Nobelovy ceny spolu s vyhlašováním laureátů Nobelovy ceny. Málokdy antinobelova cena vysloví kritiku častěji, upozorní na práci s vtipně formulovaným tématem nebo směšným předmětem zkoumání. Například výzkum dvou rakouských vědců, kteří pomocí matematických metod určili, zda sultán Ismail Krvežíznivý z Maroka mohl v letech 888 až 1697 zplodit 1727 dětí.

Medaile paroduje Nobelovu cenu

Ruští občané několikrát obdrželi „Ig Nobel“. Například člen korespondent Ruské akademie věd, chemik a krystalograf Jurij Stručkov obdržel literární cenu za publikaci 1981 vědeckých prací v letech 1990 až 948, tedy jeden vědecký článek každé 4 dny. V roce 2012 získali naši krajané tři Ig Nobelovy ceny. Majitel ruské společnosti SKN Igor Petrov obdržel cenu míru za syntézu nanodiamantů ze staré munice; cenu za fyziku („za výzkum, jak správně nosit kávu, aby se nerozlila“) získal bývalý občan Ruské federace, vědec Ruslan Krechetnikov (spolu s Američanem Hansem Mayerem); Cenu v oboru psychologie získal Tulio Guadelupe z Institutu psycholingvistiky města Nijmegen, zastupující Rusko a Peru, za vědeckou práci „Z levého úhlu se Eiffelova věž jeví kratší“. V roce 2000 získal Andrei Geim, rodák ze SSSR, Ig Nobelovu cenu za experiment s diamagnetickou levitací (udělal žabku létat), o deset let později mu byla udělena Nobelova cena za praktickou výrobu grafenu.

Harvardská univerzita, Cambridge, USA

“Zlatá malina”

Za pochybné úspěchy na poli kinematografie

Rozlehlé a zlaté, stejně jako Oscary

Ceny Zlatá malina vymyslel v roce 1981 publicista John Wilson, autor průvodce nejhoršími filmy. Název pochází z anglického slangového výrazu (to) blow raspberry (jazyk) – posměšně frkat foukáním do vyplazeného jazyka. Zatímco Oscary se topí v toleranci a předvídatelnosti, členové nadace Zlatá malina, jak se říká, udržují filmaře v dobré kondici. 36. předávání cen proběhlo 27. února na Broadwayi – jako vždy den před Oscary. Stejně jako loni bylo devět neúspěšných nominací rozředěno bobulemi milosrdenství: „vykupující malina“ se stala požitkem pro toho, kdo dokázal vytáhnout svou kariéru z prudkého skoku. Mezi uchazeči byli Night Shyamalan (za film „Návštěva“), Elizabeth Banks (za „Pitch Perfect 2“) a Will Smith (role ve filmu „The Protector“). Sylvester Stallone ji dostal za „Creed“ (mimochodem, při sčítání filmových výsledků století byl vyhlášen nejhorším hercem 36. století). Mezi další favority 50. ceremonie Zlaté maliny patřily Jupiter Ascending a The Fantastic Four, ale nakonec si téměř všechny sošky odneslo Padesát odstínů šedi.

Runet Anti-Premium

Pro nejjasnější, neformátované a pochybné projekty ruského internetu

Neformální anticenu si uživatelé oblíbili mnohem více než její zdroj – cenu Runet, která například neudělila Pavla Durova za VKontakte, a proto lidovým hlasováním zahájil DDoS útok na stránky. Anticena Runet zůstává v paměti alespoň díky nominacím – riskantní, vtipná a překvapivě přesně zobrazující klíčové události. Například v roce 2014 Lenta.ru zvítězila v kategorii „Not a Runet Cake“, Meduza debutovala v sekci „Bombanulo!“ a „Lentach“ se stal lídrem v kategorii „BDSMM a další PR pózy“. Stránky, které získaly anticenu, se pravidelně ocitaly pod jhem Roskomnadzoru: například „Lurkomorye“ (vítěz roku 2014 v kategorii „Underground“) a RuTracker.org (nominovaný „Mami, znovu jsem stahoval ve spánku“). , je stěží možné ve stejné kategorii poznamenat sociální síť „VKontakte“, kde je stále méně pirátského obsahu, úkosové pohledy pravidelně zachycují účet Kermlin Russia (vítěz nominace „Kotě jménem .GOV“) a veřejnost „ Rozkládající se západ“ („Zábava roku“). Ocenění nepřežilo až do roku 2016.

Cena Pigasus

Za jeho přínos k činnosti pseudovědy a paranormálního výzkumu

Cenu Pigasus vytvořil James Randi, iluzionista, vědecký skeptik a bojovník proti paranormálním podvodníkům. V 1970. letech 1. století byl Randy zapojen do Výboru pro vědecké vyšetřování tvrzení o paranormální aktivitě. Cena Pigasus je dalším Randyho úspěchem v boji proti čarodějům a jasnovidcům. Samotné jméno Pigasus je odvozeno od slov „Pegasus“ a prase, což odkazuje na výraz „když prasata létají“ („když raci hvízdají na hoře“). Ceremoniál se koná 2012. dubna a cenou je létající prase na stojanu, „které vítěz získá telekinezí“. Cena má celkem pět kategorií: vědec, který udělal největší hloupost (v roce XNUMX – Stanislaw Burzynski za prodej drahého léku na rakovinu); organizace – pro podporu parapsychologického výzkumu (v témže roce – Pumpkin Hollow Retreat Center pro podporu léčebného vkládání rukou na nemocné – „Therapeutic Touch“); Média – pro prosazování paranormálních jevů jako faktů; umělec, který oklamal nejvíce lidí; a nakonec ocenění „za nejzoufalejší odmítnutí čelit realitě“.

Cena Bent Spoon

Australian Paranormal Folly Award

Ohnutá lžíce daná australským šarlatánům

Speciální anti-cena od Australské společnosti skeptiků, pojmenovaná po Uri Gellerovi, který údajně ohýbal lžíce prostřednictvím telekineze. Cenu Bent Spoon Award získala v roce 2013 Australská asociace chiropraktiků, která odmítla pojistit své členy, a v roce 2014 Dr Larry R Marshall, prezident vládního vědeckého orgánu CSIRO, za podporu proutkaření. Posledním vítězem Bent Spoon je australský slavný šéfkuchař a televizní moderátor Pete Evans, který byl nominován za svou chválu Paleo dietě, dietě založené na údajné starověké stravě lidí během paleolitu.

Cena knihkupce/Diagramu za nejpodivnější titul roku

Za nejpodivnější, nejvtipnější a nejsměšnější název knihy

The Ultimate Guide to Farting on a Date získal ocenění v roce 2014, ale není to jen název, který je výjimečný – téma knihy si zaslouží svou vlastní cenu.

S nápadem na cenu přišel časopis The Bookseller a vydavatelství Diagram Group, kteří chtěli upozornit na frankfurtský knižní veletrh v roce 1978. Od té doby se až na vzácné výjimky každoročně uděluje cena – láhev šampaňského nebo Bordeaux – aktivním čtenářům, kteří poslali nejpodivnější, nejvtipnější nebo nejsměšnější název knihy, která během uplynulého roku vyšla. Prvním kandidátem na cenu byla literatura faktu „Proceedings of the Second International Conference on Naked Mice“ (1978); Poté si veřejné uznání vysloužily tyto knihy: „Madame jako podnikatelka: Domácí prostituce a řízení kariéry“ (1979), „Významné okamžiky v historii betonu“ (1994), „Radost ze sexu. Kapesní vydání” (1997), “Pletací dobrodružství s hyperbolickými rovinami” (2009), “Řízení zubní kliniky jako Čingischán” (2010) a mnoho dalších. Posledním vítězem se stal snímek Margaret Meps Schulteové Strangers Have the Best Candy (2015).

Cena Bad Sex in Fiction

Za nejhorší erotickou scénu v literatuře

Vítězná scéna obsahuje „chichotající se sněhovou kouli totální kopulace“ a „sexuálně násilnou smyčku na horské dráze“

Do loňského roku byla cena BSIFA mezi čtenáři časopisu Literary Review spíše lokálním memem, ale v roce 2015 se zpráva o ceně rozšířila do médií, když ji získal zpěvák The Smiths Stephen Morrissey za knihu The Lost List. Autor popsal děj své knihy takto: „Tým amerických běžců ze 70. let omylem zabije jiného sportovce, čímž z něj vysvobodí démona. Tento démon je ďábel v těle a každý vrah zemře. Ale to vše končí jako rituál exilu, takže smrt na samém začátku knihy je jen iluze.“ Sám autor si pro cenu v podobě nahé ženy na otevřené knize nepřišel a situaci nekomentoval.

“Odstavec”

Cena od novin “Knižní revue” za pochybné úspěchy v oblasti vydávání knih

Ne každá anticena má na takovou pamětní plastiku rozpočet

Skládá se z dvakrát zlomeného pera ve tvaru písmene Z na stojánku a je oceněn v nominacích „Nejhorší korektura“, „Nejhorší překlad“, „Nejhorší úprava“ a „Úplný odstavec“ (za úplné porušení všech standardy vydávání knih) a za „obzvláště cynické zločiny“ proti ruské literatuře“ uvádí „Ctihodná negramotnost“. „Negramotnost“ kdysi obdrželi Andrej Fursenko za reformu školství a Konstantin Ernst s formulací „jako fyzické ztělesnění největšího ratingového podílu televize, které ohromuje obyčejného člověka, odděluje ho od knih a čtení, od jakéhokoli projevu kultura.” Kromě nich má Anatolij Fomenko „Odstavec“ za „Novou chronologii“ (2004) a Boris Akunin za knihu „Historie ruského státu“. Od počátků k mongolské invazi“ (2014).

Cena tuřínu

Parodie na Turnerovu cenu – za nejhorší díla současného umění

Práce v užším výběru pro rok 2011. S názvem First Class Mail od TeamGB

V reakci na kontroverzní rozhodnutí poroty Turner Prize organizátoři Turnip Prize říkají: “Můžete nám předložit jakoukoli práci, dokud to bude na hovno.” Leitmotivem anticeny je přitom hypotéza: „Víme, že je to na hovno, ale je to umění? Před konečným rozhodnutím dostane každý kandidát hodnocení svého výtvoru: „není dost úsilí“ a „není to svinstvo?“ – dostat se do finále a práce s hodnocením „příliš se snažil“ a „ne dost na hovno“ jsou vyloučeny. Vítězem za rok 2003 se stal James Timms s prací „Take a Leaf from My Chopstick“ (syrové kuře v listech). V roce 2007 získal tuřínovou cenu Bracey Vermin za dílo „Tea P“, které se skládalo z několika namočených čajových sáčků vyskládaných do tvaru písmene P. Letos se vítězem stal umělec Bonksy a jeho dílo „Dismal And“ – pocta Banksymu s jeho tematickým parkem Dismaland, je kus dřeva se smutnou tváří. Vítězné dílo má podobu ampersandu.

Cena Zlatého rouna (1975–1987)

Za požírání grantů a hloupý výzkum

První cenu v roce 1975 obdržela americká National Science Foundation za vynaložení 84 000 dolarů na laboratorní studii fenoménu lásky. Později NSF opět vyhrála cenu Golden Fleece Award za analýzu agresivity měsíčníků, z nichž jeden pil tequilu a druhý rum. Americké ministerstvo obrany dostalo cenu za to, že utratilo 3000 dolarů na výzkum, který ukázal, že vojáci by měli používat deštník, když prší; Ronald Reagan – za to, že utratil 15,5 milionu dolarů z kapes daňových poplatníků (peníze byly potřeba na re-inauguraci). Cenu Zlatého rouna založil americký demokratický politik William Proxmire a udělovala se do roku 1987.

Doublespeak Award

Za nejmazanější politickou rétoriku

Tato anticena, kterou zřídila Národní rada učitelů angličtiny, se uděluje za nejnejednoznačnější výrok. Úplně první dostal tiskový atašé amerického letectva David Opfer za to, že bombardování v jihovýchodní Asii nazval „leteckou podporou“. V roce 1986 zvítězili dodavatelé NASA, kteří se pokusili skrýt význam katastrofy raketoplánu Challenger. Výbuch se nazýval „anomálie“, těla mrtvých astronautů se nazývala „skupina vracející se na Zemi“ a rakve byly nazývány „kontejnery pro posádku“. Zajímavé je, že v Anglii existuje obdoba anticeny s názvem Foot in Mouth Award. Mezi zastánce absurdity patří Naomi Campbell („Miluji Anglii, zvláště vaše národní jídlo – nic nechutná lépe než těstoviny“), Silvio Berlusconi („Často mluvím pravdu“) a Donald Trump za vzpomínku na McCainovo zajetí ve Vietnamu ( “Není to válečný hrdina, byl to hrdina, protože byl zajat a miluji lidi, kteří nebyli zajati.”

Darwinova cena

Za idiocii. Posmrtně

Američan Larry Walters podnikl let balonem

Jedná se o jednu z nejkrutějších, nejslavnějších a nejvtipnějších anticen. Uděluje se každoročně osobám, které zemřely nebo byly zbaveny možnosti mít děti kvůli hlouposti. Vyrostlo ze starověkého usenetového fóra spuštěného 7. srpna 1985. O osm let později, v roce 1993, vytvořila studentka biologie Wendy Northcuttová webovou stránku Darwin Award a téhož roku začala sestavovat nekrologní knihy pro „lidské lumíky“. Při výběru se Northcutt řídil pěti pravidly: kandidát musí zemřít nebo být sterilizován v důsledku svých činů, sebepoškozování musí být co nejhloupější, člověk si musí ublížit sám a musí mu být více než 18 let. a duševně zdravý; nakonec musí být incident ověřen. V roce 2014 byla udělena posmrtná cena mladému kouzelníkovi ze Španělska, který se pokusil použít své tělo jako dirigent k rozsvícení žárovky v ruce; V roce 2015 Darwinovu cenu vyhrála Jihoafričanka, která spadla z útesu při pokusu o selfie.

Místo a webové stránky

Carbuncle Cup

Za nejošklivější budovu postavenou v Londýně za poslední rok

Antiprize uděluje každoročně časopis Building Design na rozdíl od Stirlingovy ceny, kterou uděluje Royal Institute of British Architects. Prvním vítězem se v roce 2006 stal architekt Chapman Taylor za nákupní centrum Drake Circus Nákupní centrum Drake. V roce 2010 byla nová budova Strata SE1 prohlášena za nejošklivější Strata SE1, „. jako by byla záměrně vytvořena pro titulky nového filmu o Jamesi Bondovi“ a v roce 2012 – monstrózní renovace Cutty Sark Cutty Sark Renovation, podobný pomníku Petra I., který byl zaparkován na troskách nákupního centra Pyramida. Nejnovějším vítězem titulu „ostuda města“ je mrakodrap přezdívaný The Walkie-Talkie (architekt Rafael Viñoly), který vypadá jako kreslený dům, který má prasknout.

“Stříbrná galoše”

Ruská anticena, která někdy vypadá slušněji a důstojněji než běžné ceremoniály s udělováním sošek

Andrey Fomin vtipkuje o hipsterech na nejnovějším „Galosh“

Podle plánu by soška měla dostat celebrity, které „se dostaly do galoše“. Ceremoniál se v průběhu let stal příčinou několika velkých skandálů: v roce 2009 byli pořadatelé zapleteni do soudního sporu s Olgou Rodionovou, podnikatelkou, která díky svému albu zvítězila v kategorii „Nahá a legrační, nebo jen tak“. erotických fotografií „Kniha Olgy“. V roce 2011 její právní příklad následovala Anna Chapman, špiónka a vítězka kategorie Propagace roku. V roce 2015 producent Andrei Fomin, nový majitel ceny, kterou převzal od Silver Rain, ocenil Danilu Kozlovského („Oteklé ego“ – za samostatný koncert ve Velkém divadle), Lesya Ryabtseva („Proust ústy nebo afonarismy roku“ – pro osm milionů obyvatel Ruska), Dmitrij Enteo („Nic posvátného, nebo kulturní podstavec“ – za zničení výstavy). Cena byla udělena také Anastasii Volochkové („Bez 100 gramů nebo se selfie tyčí to nezjistíš“) a „Včelí tanec“ (nominace „Pas-de-de-denier of moral or Places at tyč”). Podle Fomina s jeho příchodem cena zůstane naštvaná, ale bude méně politizovaná. Obamovi a Lukašenkovi se pravděpodobně již nebude udělovat „plagiát roku“.