Proč nemůžeš krmit holuby chlebem?

Zvěsti o nebezpečí chleba pro ptáky pocházely zřejmě z Velké Británie. Vše začalo zprávou Královské společnosti pro ochranu ptactva v roce 2008. V každém případě o tom hovoří Nina Sadyková, členka Uralské ornitologické společnosti, která vysvětluje, kde se vzala víra o nebezpečí chleba. „Musíte pochopit, že Velká Británie je zemí vítězného pozorování ptactva, kde jsou téměř všichni obyvatelé ptáků milovníci a znalci. Rozsah krmení volně žijících ptáků není srovnatelný s Ruskem a průmysl je velmi rozvinutý a poskytuje milovníkům ptáků vše potřebné k přilákání a pozorování ptáků, včetně „správných“ směsí pro doplňkové krmení,“ řekla v rozhovoru pro Uralská média.

V roce 2008 Královská společnost skutečně požádala, aby ptáci nebyli krmeni chlebem, protože to bylo nezdravé jídlo. Ale již v příštím roce 2009 se na webu společnosti objevil návod, jakou potravou z lidské stravy lze ptáky ještě krmit. V tomto seznamu je zahrnut chléb.

„Ptáci dokážou strávit všechny druhy pečiva, ale v ideálním případě by měl být jen jednou složkou pestré stravy. Chléb neobsahuje bílkoviny a tuky, které ptáci potřebují, takže může skončit jako výplň prázdného žaludku. Přestože chléb ptákům neškodí, snažte se ho nekrmit ve velkém, protože jeho nutriční hodnota je poměrně nízká,“ vysvětlili odborníci.

Jiní ornitologové potvrzují, že chléb není pro ptáky (ostatně jako pro lidi) nejzdravější potravou, ale dobře ho tráví. Zdravotní problémy mohou začít, když si ptáci – například městské kachny – zvyknou na časté návštěvy lidí a sami přestanou dostávat potravu a budou se zcela spoléhat na darovaný chléb.

V roce 2010 bulvární deník Daily Mail zveřejnil podrobný příběh o pobuřujícím případu: Strážce parku v Sussexu nadával matce dvou chlapců za to, že krmila kachny chlebem. „Co může být přínosnější než vzít děti do rybníka nakrmit kachny? Zdá se, že už to nemůžete dělat, aniž byste se učili o životě,“ rozhořčila se hrdinka textu. Příběh převzali další novináři.

Mýtus o nebezpečí chleba vedl k tomu, že v roce 2019 se v parku v jednom z měst anglického Derbyshire objevila tajemná výzva jménem kachen: „Přestali nás krmit, protože si myslí, že nám chléb uškodí, a teď bez tvého chleba umíráme hlady!” V „zemi vítězného pozorování ptactva“ se fotografie nápisu stala virální a hlavní média psala o plakátu a skandálu kolem něj.

Výzkum Ornitologického institutu Edwarda Graye (součást Oxfordské univerzity) na konci 1980. let zkoumal rozdíly mezi městskými a venkovskými labutěmi. Ukázalo se, že městské labutě mají slabší svaly než ty, které žijí v přírodě, bez úzkého kontaktu s člověkem. Výzkumník to vysvětlil tím, že městští ptáci jedí hodně chleba, ale ten neobsahuje dostatek bílkovin. V roce 2019 však britská veřejná organizace na ochranu labutí Swan Support zahájila kampaň na krmení ptáků chlebem. Obránci ptáků řekli, že když lidé slyšeli o nebezpečí chleba, přestali ptáky krmit úplně a labutě bez podpory doslova umírají hlady.

A lidé jsou připraveni krmit ptáky chlebem – to je nejdostupnější a nejpohodlnější možnost. V roce 2016 veterináři zkoumali, jak obyvatelé Amsterdamu krmí ptáky. Ukázalo se, že 68 % z celkového nabízeného jídla tvořil chléb, dalších 29 % tvořily zbytky jiné lidské potravy. Ani jeden člověk, kterého vědci potkali, nenabízel ptákům speciální potravu v čisté formě.

Tady a teď je krmení chlebem pro konkrétního ptáka určitě prospěšné, říká studie. Ale taková dieta má i nevýhody. „Výživová hodnota navrhovaného krmiva neodpovídá potřebám druhů volně žijících ptáků a může vést k podvýživě, pokud je konzumováno bez přirozené potravy,“ potvrdili vědci. Poznamenali také, že lidé často rozhazují tolik jídla, kolik ptáci nemohou zvládnout. Kousky chleba zůstávají ležet na ulici. “Mohou být prospěšné pro některé druhy ptáků, ale mohou také podporovat populace hlodavců,” uvádí článek. Vědci dodali, že populace, které nejvíce těží z obyvatel měst, kteří drtí chleba, jsou holubi a racci.

Může být příliš pozdě obávat se ptáků, kteří jedí lidskou potravu. Například racci městští jsou tak zvyklí žít s lidmi, že se na ně spoléhají při hledání potravy. Podle výzkumu Centra pro ekologii a ochranu druhů na Exeterské univerzitě sledují rackové v městských oblastech jihovýchodní Anglie lidi a používají jejich chování jako vodítko.

Jako experiment byly před racky umístěny dva obrácené kbelíky a pod každým z nich byl pamlsek. Experimentátor odstranil kbelíky a pod jedním z nich zvedl jedlý předmět, držel ho asi 20 sekund a přiložil si ho k obličeji. Ignoroval pamlsek pod druhým kbelíkem. Z racků, kteří se rozhodli přiblížit a pomoci si, si 79 % vybralo kbelík, se kterým experimentátor interagoval. Ukazuje se, že sami racci preferují potravu, kterou jedli lidé, ale nejedná se o potravu pro ptáky.

Mezi odbornými vědci a ochránci přírody tedy nikdy nepanoval ustálený názor, že chléb je pro ptáky nebezpečný. Řekli pouze, že strava sestávající pouze z chleba je nezdravá.