Kolik dní trvá, než fazole vyklíčí ze semen?
Fazole jsou jednou z nejoblíbenějších potravinářských luštěnin, jejichž významnou část tvoří odrůda zeleniny. Mezi produkty rostlinného původu zaujímá jedno z prvních míst z hlediska nutriční kvality, mezi luštěninami má zvýšenou hodnotu. Proto je důležité pěstovat fazole nejen pro vlastní spotřebu, ale i pro prodej.
V produkci lze pěstovat pouze keřové a polopopínavé odrůdy, které nevyžadují oporu. Odrůdy fazolí se liší výškou stonku, barvou fazolí a semen a stupněm vývoje pergamenové vrstvy v listech fazole. Každá z těchto vlastností má svou výjimečnou hodnotu v závislosti na směru použití: pro suchá semena, pro čepel, pro nezralá semena. Keřové odrůdy rychleji dozrávají a tvoří úrodu důsledněji než popínavé odrůdy, které jsou oblíbené především mezi amatérskými pěstiteli zeleniny. Odrůdy se žlutými fazolemi jsou určeny k přímé spotřebě, odrůdy se zelenými fazolkami ke zpracování a zmrazení. Odrůdy chřestu se obecně dělí na zelené, žluté a příležitostně fialové.
PODMÍNKY VÝŽIVA
Teplotní podmínky
Fazole jsou teplomilné. Vyžaduje vyšší průměrné denní teploty než hrách. Semena klíčí při 10. 12˚C, ale tento proces je extrémně pomalý – optimální teplota pro růst a vývoj plodiny je 20. 24˚C. Sazenice jsou citlivé na mráz: při -1. -2˚C odumírají, při 2. 3˚C listy žloutnou. Nedostatek tepla a deštivé počasí během kvetení způsobují opadávání květů.
Režim vlhkosti
Fazole jsou docela vlhkomilné: semena potřebují 100-120 % hmotnosti vody, aby nabobtnala; Vlhkost půdy by měla být 60-80% plné polní vlhkosti. Během období květu-zrání, kdy se suchá hmota plodiny intenzivně hromadí, rostliny spotřebují maximální množství vody.
Z hlediska odolnosti vůči suchu jsou fazole horší než cizrna, porcelán a čočka, ale výrazně převyšují hrách. Při silném suchu jsou zvláště postiženy květiny a mladé vaječníky. Při nedostatku vláhy se kvalita plodů zhoršuje a rychle se tvoří pergamenová vrstva. Fazole jsou méně citlivé na nedostatek vlhkosti ve fázi klíčení, citlivější na ni v období plnění zrna. Nedostatečný přísun vláhy při klíčení semen však vede k úhynu sazenic. Sucho, ke kterému dochází v období rašení a kvetení, vede k opadu poupat a květů.
Nadměrná vlhkost má na fazolové rostliny negativní vliv (zejména pokud je doprovázena nízkými teplotami vzduchu): hromadně opadávají vaječníky a květy, samotné rostliny jsou postiženy houbovými chorobami.
Nadměrná vlhkost na podzim zpomaluje zrání semen. Navíc při zrání ve vlhkých chladných podmínkách obsahují méně bílkovin, mají intenzivnější dýchání a rychleji ztrácejí klíčivost než ty, které vznikly v relativně suchých podzimních podmínkách.
Světelný režim
Fazole jsou světlomilná plodina. V období od rašení do začátku kvetení je jeho citlivost na světlo vysoká, pak potřeba klesá a rostliny se mohou vyvíjet ve stínu např. mezi keři brambor a stonky kukuřice. V horkém počasí zůstávají listy fazolí vodorovně, čímž se lépe využívá sluneční energie. S nástupem tmy se hlavní řapík mírně zvedá, listy klesají, což chrání rostliny před rosením.
PŘÍPRAVA PŮDY
Obrábění
Podzimní orba by měla být hluboká, nejlépe s použitím kypřičů – vytvoří se tak optimální podmínky pro rozvoj kořenového systému, zvýší se schopnost uzlových bakterií vázat dusík, zajistí se větší hromadění vláhy, zničí se plevel.
Na jaře se půda 2–3krát obdělává nebo brání: nejprve, jakmile je půda zralá, do hloubky 8–10 cm; dvě následující ošetření v intervalu 10-14 dní – do hloubky 6-8 cm, respektive 3-5 cm. Pokud je jaro vlhké a chladné, setí se opožďuje a oblast zarůstá plevelem, je vhodné provést čtvrté zpracování půdy. Při umísťování fazolí na těžké půdy (což je krajně nežádoucí) se na jaře zoraná půda orá v dřívějším termínu.
Aplikace hnojiv
Rostlinné boby velmi reagují na aplikaci organických hnojiv a dobře rostou v půdách doplněných hnojem. Přitom na rozdíl od jiných luštěnin na zrno lze organickou hmotu aplikovat přímo před jarním pěstováním.
Pro podzimní orbu je vhodné přidat 2-4 kg/m² humusu (pokud nebyla organická hnojiva aplikována na předchůdce), 30-40 g/m² superfosfátu a 10-15 g/m² potašových hnojiv; a na jaře před setím 10-15 g/m² dusičnanu amonného. Při pH pod 5,5 by měla být půda vápněna. Vápno se aplikuje na podzim pod spád pluhu nebo pod předchozí plodinu: na lehké půdy – 200-300 g/m², na střední půdy – 300-500 g/m², na těžké půdy – 500-600 g/m².
Sejení
Fazole se pěstují buď přímým výsevem semen do země nebo prostřednictvím sazenic. Výsev se provádí ve 2. – 3. dekádě května – začátkem června, kdy se půda v hloubce 10 cm ohřeje na 10. 12˚C a hrozba mrazu pomine. Výsevek je 80-125 kg/ha v závislosti na hmotnosti 1 semen.
Fazole se vysévají do hloubky 3-4 cm na těžké půdy a 4-5 cm na lehké půdy. Vzdálenost mezi rostlinami v řadě je 5-6 cm, rozteč řádků 45-55 cm Při dvouřádkovém pásovém výsevu je vzdálenost mezi řádky 15-20 cm a mezi páskami 45-50 cm.
PÉČE
Fazole jsou náročné, pokud jde o kypření půdy. Půdní kůra musí být zničena ihned po objevení prvních výhonků zavlékáním lehkými bránami. Poškození rostlin v tomto případě přímo závisí na době bránění a hloubce uložení semen. Při hluboké výsadbě se úbytek sazenic snižuje. První ošetření rozestupu řádků se provádí po úplném vyklíčení do hloubky 4-5 cm, druhé – 10-12 dní po něm do hloubky 5-6 cm, následně se kypří podle stupně zaplevelení. , uzavření povrchu listů, po deštích a při tvorbě půdní krusty . Zároveň na záhonech provádějí odplevelování, odstraňování nemocných rostlin a hnojení.
ZALÉVÁNÍ A HNOJENÍ
S ohledem na potřebu vody plodiny v období květu a zrání je nutné zalévat 1-2x týdně. Nejlepší je to udělat večer nebo ráno při 10-15 l/m². U polopopínavých odrůd je třeba po naplnění bobů zálivku zastavit, protože zvýšená vlhkost vzduchu vede ke zvýšenému šíření chorob, snížení výnosu a zhoršení jeho kvality. U keřových odrůd je v suchém počasí nutné provést jedno zalévání po naplnění fazolí. Po zalití, než se řádky uzavřou, půdu mezi řádky zkypřete.
Dusičnan amonný (10-20 g/m²) se přidává jako vrchní obvaz. Po celou dobu růstu bobů jsou neustále prováděna preventivní a ochranná opatření proti chorobám a škůdcům.
KOLEKCE HARVEST
Načasování sklizně zeleninových bobů závisí na účelu produktu. U nezralých zrn se fazole, podobně jako zelený hrášek, sklízejí ve fázi mléčně-voskové zralosti. Zelené fazolky jsou vhodné ke sklizni, dokud listy nezhrubnou a ve švech se nevytvoří nitě. Fazole je lepší sklízet brzy ráno, když je rosa, nebo večer.
VLASTNOSTI PĚSTOVÁNÍ chřestových fazolí
Mnoho lidí věří, že fazole na zahradě jsou užitečnou rostlinou, která produkuje mnoho výživných lusků a semen. V některých oblastech však můžete vidět zelené fazolky – pěstují se nejen pro sklizeň, ale také pro krásu. Jedná se o popínavou rostlinu.
Sejení
Zelené fazolky se vysévají současně se zeleninou, přičemž vzdálenost mezi rostlinami je minimálně 10 cm a meziřádková vzdálenost 60 cm.S ohledem na zvláštnosti plodiny se pro rostliny instalují svislé podpěry, mezi které provázek nebo drát stáhneme (nejdříve napříč, pak podélně) tak, aby vznikly buňky o rozměrech 15×20 cm.Jako podpěru fazolí můžete použít kukuřici. V tomto případě se plodiny vysazují v paralelních řadách. Takové sousedství je dvojnásob příznivé: kukuřice poslouží zeleným fazolkám jako podpora i ochrana před chladem a silným větrem. Můžete také použít metodu výsadby čtvercového hnízda se vzdáleností mezi řadami a mezi otvory 30×30 cm.
péče
Péče o zelené fazolky spočívá v kypření, pletí a vyvazování rostlin. První kypření se provádí, když výška rostlin dosáhne 6-7 cm.To se provádí opatrně a do mělké hloubky. Po dvou týdnech se provede druhé kypření za současného odplevelení a kopání rostlin. Pro zvýšení výnosu během období růstu až do vytvoření 4. – 5. listu zalévejte s povinným uvolňováním půdy, poté se zalévání snižuje.
Jakmile stonek dosáhne výšky 2,0 – 2,5 m, je třeba rostliny zaštípnout, jinak porostou až do pozdního podzimu a semena nestihnou dozrát.
Sklizeň
Zelené fazolky se sklízejí pro semena, když lusky, stejně jako stonek a listy uschnou se světle žlutým nádechem. Periodicky se sbírají suché lusky se zralými semeny. Fazole se loupou a suší na slunci na dobře větraném místě.
Semena určená k výsadbě v příštím roce skladujeme v suché místnosti při teplotách do 5˚C. Fazole získané v suchém počasí zůstávají životaschopné po dobu 5-6 let.
Článek je převzat z časopisu “Real Host”.