Je možné zalévat okurky během dne v horku?

Tatyana Khlopikova, agronomka ve výrobním oddělení Izmailovo Státní rozpočtové instituce „Zahradnictví“, řekla, jak zachránit záhony a květinové záhony před horkem.

Počasí v Moskvě bylo celý týden abnormálně horké. To zelenině a květinám příliš neprospívá, takže v extrémních vedrech vyžadují zvláštní pozornost.

Voda a stín

V horku rostliny odpařují mnohem více vláhy – tím se ochlazují, proto je třeba věnovat zvláštní pozornost zálivce.

Hlavním pravidlem je nezalévat záhony během dne, kdy je slunce v aktivní fázi. Voda se rychle odpaří a může dokonce spálit listy. Nejlepší je vyčlenit na zalévání ranní (před 8:00) a večerní hodiny (po 20:00).

Voda by ale neměla být studená. Optimální teplota je 18–20 stupňů. V opačném případě budou kořeny umístěné ve vyhřívané půdě vystaveny silnému stresu, což negativně ovlivní vývoj rostlin.

Téměř všechny zeleninové plodiny je třeba zalévat u kořene. Výjimkou je bílé zelí. Jeho listy aktivně absorbují vlhkost, takže je užitečné je zavlažovat shora.

V horkých dnech se také nedoporučuje půdu hnojit. Jakékoli hnojení stimuluje růstové procesy, a to rostlinám odebírá schopnost se živit, proto je lepší zaměřit se na zálivku a přistínění.

Mimochodem, pro stínování můžete použít jakékoli dostupné materiály, například lehké tkaniny nebo lepenku. Je třeba je položit přes postele na lano nebo drát natažený přes malé dřevěné kolíčky.

Okurky zaléváme častěji

Nejhůře snáší sucho zelí, okurky, cukety, tykve a další plodiny dýní. Proto je v horkém počasí třeba zalévat dvakrát denně – ráno a večer. V tomto případě by objem vody neměl být příliš velký – jeden nebo dva litry na keř.

Rajčata by se naopak měla zalévat méně často, ale hojněji. V průměru jeden keř vyžaduje čtyři až pět litrů vody. Za mírně teplého počasí je lze zalévat jednou týdně a za horkého počasí každé dva až tři dny.

Tato pravidla zálivky jsou vhodná i pro papriky a lilky, jen je potřeba snížit množství vody. Na tyto plodiny budete potřebovat dva až tři litry.

Mrkev a řepa jsou odolné vůči suchu, ale v takovém počasí je také potřeba je zalévat častěji, zhruba každé dva až tři dny.

Ale kopr, petržel, koriandr a další zelenina se budou v horku cítit lépe, pokud dostanou vodu každý večer.

Pokud zelenina roste ve sklenících, lze frekvenci zavlažování snížit – dýně na jednou denně a rajčata na jednou za čtyři až pět dní. Ale v extrémních vedrech je potřeba skleníky větrat nepřetržitě.

Pomůže mulčování

V horkém počasí se může Země zahřát až na 80 stupňů. Při intenzivních vedrech se navíc vlhkost z povrchu půdy velmi rychle odpařuje. Pro její udržení lze záhony pokrýt ochrannou vrstvou, tedy mulčovat.

Nejlépe se k tomu hodí piliny nebo sláma – jsou lehké, takže taková ochrana pomůže nejen snížit výpar, ale také odrazit sluneční paprsky, takže se půda nebude tolik prohřívat. Jako takový kryt můžete použít i speciální materiál Agrospan nebo čerstvě posečenou trávu, kterou je však potřeba před položením na záhony trochu vysušit.

Mulč se obvykle pokládá na začátku letní sezóny a odstraňuje se na podzim. Celé léto tak chrání záhony nejen před přehříváním či suchem, ale také před plevelem.

Hlavní věc je položit ji do silné vrstvy – 5-10 centimetrů, zatímco mulč by neměl těsně přiléhat k rostlinám, jinak může negativně ovlivnit vývoj mladých sazenic a dokonce vyvolat hnilobné procesy.

Věnujte větší pozornost květinám

Některé květiny od přírody nemohou vystát slunce, tím méně spalující horko. Tuto vlastnost je třeba vzít v úvahu při výsadbě květinových záhonů. Mezi světlomilné rostliny patří astry, chrpy, řebříčky, phloxy, petúnie, tagetes – lze je vysadit na otevřených plochách. Ale je lepší zasadit hostas, astilbes a heucheras ve stínu.

V extrémních vedrech je třeba květiny ráno a večer hojně zalévat. Zároveň byste neměli namáčet listy a výhonky a zejména květenství. Zvláště opatrní musíte být u rostlin s hustou korunou a pýřitými listy.

Je vhodné zalévat nikoli z jedné strany, ale podél obrysu rostliny, aby byla vlhkost rovnoměrně rozložena po celém oddenku.

Věnujte pozornost půdě

Složení půdy také výrazně ovlivňuje vláhové potřeby rostlin. Těžké a lehké půdy vyžadují různou frekvenci zálivky.

Na lehkých hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách se voda rychleji odpařuje, proto je třeba za horkého a suchého počasí zalévat častěji.

Ale na jílovité, těžké hlíně, půdě náchylné k vlhkosti nebo zamokření se zalévání provádí méně často. Na těžkých půdách se také může tvořit hustá krusta, která na jedné straně zhoršuje provzdušňování půdy, což negativně ovlivňuje vývoj kořenového systému rostlin, a na druhé straně zhoršuje kvalitu zavlažování. Voda buď stojí na povrchu, nebo prosakuje trhlinami a nerovnoměrně zvlhčuje půdu. V takových případech je po zaschnutí vrchní vrstvy nutné zkypřit půdu a záhony mulčovat.