Je možné chovat kuřata v létě ve skleníku?
Ahoj! Kuřata zimují v polykarbonátovém skleníku. Řekněte mi, prosím, při hlubokém zpracování a pokud si ze zahrady přinesete další zeminu, můžete zasadit okurky a papriky, nebo je lepší skleník přesunout na jiné místo?
To může být užitečné:
- Inteligentní skleník: jak postavit a jaké automatizační zařízení vybavit
- Jak postavit skleník ze starých rámů bez základů od začátku do konce?
- Skleník musí být jedinečný
Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se
Otázka je v následujících sekcích: otázky, skleníky, tipy
4 komentáře 1 děkuji za otázku přidat k oblíbeným 13690 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Rimma Alagulova 23. ledna 2018, 23:08
Poděkovat! Poděkoval jsi 4
Připnutý komentář od MarinaGerasimenko:
Rimma, okurky potěší jen dobrá výživa, ale u paprik je to otázka koncentrace trusu a druhu podestýlky. Ale v žádném případě není třeba skleník stěhovat – je snazší z něj odstranit podestýlku a trus (pokud mluvíme o rajčatech). Pokud je podestýlka sypká a silně promísená s půdou, možná budete nakonec schopni nahradit ornici na vaší zahradě (opět, pokud sázíte rajčata).
Příklad z praxe – pro snazší orientaci. Ve skleníku 3 x 4 m loni přezimovalo 9 kuřat a kohout. Podestýlka je sena. Dost silně peče, takže se trus moc nemíchal s půdou. Na jaře jsem převážnou část podestýlky s trusem vyvezl ze skleníku, zbytek zahrabal do půdy a přidal popel. Zasadil jsem rajčata a papriky. Všechno rostlo a neslo ovoce.
Letos používám piliny jako podestýlku ve stejném skleníku pro stejný počet ptáků. Jsou silně promíchané s půdou – podle toho v zahradním záhonu pro rajčata jednoduše nahradím výsledný substrát zahradní zeminou. No, nebo – pokud se nám podaří realizovat plány na instalaci druhého skleníku – použiji tento skleník na okurky (v tomto případě nebude potřeba měnit substrát – bude stačit vyrýt).
Všechny odpovědi a komentáře (4)
24 Leden 2018, 06: 34
Rimmo, ahoj! Skleník není nutné přesouvat po místě. Pokud v ní vykopete půdu asi dva týdny před výsadbou sazenic, slepičí trus udělá skvělou práci pro budoucí zeleninu, protože v něm nežijí prasata; Paprika bude tak akorát a okurky si také vyžádají více. Hlavní věc je, že do něj letos nezasadíte rajčata, jinak ztuknou.
24 Leden 2018, 07: 48
Rimmo, jaká je plocha tvého skleníku a kolik kuřat jsi tam zimovala? Co a v jakém množství bylo použito jako podestýlka? Když tyto údaje znáte, můžete odpovědět konkrétněji. Pokud je pak hodně trusu, jak navrhuje Světlana Samoilova, je úkol výsadby rajčat vyřešen jednoduše: z místa, kde plánujete rajčata, odstraňte a seškrábněte ptačí trus shora, posypte popelem, tzn. , srovnejte absorbovaný bohatý dusík ptačího trusu s fosforem a draslíkem z popela a můžete sázet.
24 Leden 2018, 13: 55
Rimma, okurky potěší jen dobrá výživa, ale u paprik je to otázka koncentrace trusu a druhu podestýlky. Ale v žádném případě není třeba skleník stěhovat – je snazší z něj odstranit podestýlku a trus (pokud mluvíme o rajčatech). Pokud je podestýlka sypká a silně promísená s půdou, možná budete nakonec schopni nahradit ornici na vaší zahradě (opět, pokud sázíte rajčata).
Příklad z praxe – pro snazší orientaci. Ve skleníku 3 x 4 m loni přezimovalo 9 kuřat a kohout. Podestýlka je sena. Dost silně peče, takže se trus moc nemíchal s půdou. Na jaře jsem převážnou část podestýlky s trusem vyvezl ze skleníku, zbytek zahrabal do půdy a přidal popel. Zasadil jsem rajčata a papriky. Všechno rostlo a neslo ovoce.
Letos používám piliny jako podestýlku ve stejném skleníku pro stejný počet ptáků. Jsou silně promíchané s půdou – podle toho v zahradním záhonu pro rajčata jednoduše nahradím výsledný substrát zahradní zeminou. No, nebo – pokud se nám podaří realizovat plány na instalaci druhého skleníku – použiji tento skleník na okurky (v tomto případě nebude potřeba měnit substrát – bude stačit vyrýt).
24 Leden 2018, 17: 35
Děkuji mnohokrát za vaše odpovědi! Závěr: pokud možno z větší plochy odvezu stelivo s trusem, zasypu popelem a vyhrabu.
Kdo chová slepice, ví, že v létě snášejí vejce každý den nebo obden. Ale v zimě produkce vajec klesá na jedno vejce týdně nebo dokonce úplně zmizí. Proč? Možná je to biologie kuřat?
Vůbec ne. Je známo, že kuřata snášejí vejce na drůbežích farmách po celý rok. Tak jaká je dohoda? Co brání slepicím snášet vejce na dvorku v zimě?
A do cesty se staví zima. Produkce vajec v chladném počasí klesá a někdy se úplně zastaví.
Pamatujte si! V zimě musí být kuřata chována v teplém kurníku. To je jeden z faktorů pro zvýšení produkce vajec.
V zimě by měla být teplota v kurníku +12. +15 °C. To je teplota, při které mohou kuřata bezpečně snášet vejce.
Zajímavost: v sedmdesátých letech minulého století byl v chovu dobytka zaveden „studený způsob“ chovu telat. Od jednoho dne byla miminka držena v jednotlivých domech na volném prostranství. Mléko zamrzlo v napáječkách a telata rostla zdravá. Existuje dokonce přísloví: Telata se nebojí zimy, ale bojí se hladu.
Teplo v kurníku lze vytvořit elektrickým ohřevem nebo ohřevem plynovým ohřívačem vody. Můžete topit v kamnech, jako ve sklenících. Zde je však třeba počítat s vysokými požadavky na bezpečnost. Hrozí požár, a to je nenapravitelná katastrofa. Není divu, že lidé říkají: “Zloděj po sobě něco zanechá, ale oheň vezme všechno.”
Ekonomický a bezpečný se jeví přirozený způsob vytápění kurníku – zateplení chléva (stěny, okna, dveře), dále vytápění teplem podestýlky z hoblin či pilin a kuřecího trusu. Tento typ podestýlky se nazývá hluboká podestýlka.
Před položením hluboké podestýlky je podlaha v kurníku důkladně zametena a posypána hašeným vápnem v množství 0,7-1,0 kg na 1 m2. Po 2-3 hodinách se na podlahu nasypou dřevěné hobliny, hrubé piliny, rašelina a sláma. Tloušťka vrstvy je 7-10 cm Tato podestýlka se odstraňuje až na jaře.
Pamatujte si! Aby podestýlka poskytovala teplo, musíte ji každých 4-5 dní otočit. Hustá podestýlka zhutněná kuřaty nemůže poskytnout teplo.
Po 28-30 dnech se do stávající podestýlky přidává čerstvá podestýlka ve vrstvě 10 cm, do konce zimy dosahuje tloušťka podestýlky 25-35 cm.
Díky kuřecímu trusu podestýlka „zraje“ a uvolňuje teplo. Uvnitř steliva dosahuje teplota 25 °C. Tato teplota může zabíjet choroboplodné zárodky způsobující onemocnění kuřat.
Podestýlka se pokládá nejen pod kurník, ale i na celou podlahu kurníku.
Autor choval kuřata mnoho let na svém osobním dvorku, v kurníku, který si vyrobil vlastníma rukama. Níže jsou uvedena „tajemství“ teplého kurníku. Autor doporučuje čtenářům, aby si je prostudovali – snad pomohou při vytváření zimního domova pro slepice.
Tloušťka stěn kurníku je půl cihly. Vnitřek stodoly je ve svislém směru obložen opláštěním. Vzdálenost mezi tyčemi je 80 cm.Na podnos je umístěna kontejnerová deska. Prostor mezi nimi je izolován suchým jehličím. Takové stěny jsou velmi teplé, nemrznou a nepotí se. Suché jehličí vydávají příjemnou specifickou vůni. Uvnitř zdí nejsou žádné myši.
Podlaha je obložena prkny z padesáti. Pod deskami je vrstva hlíny silná 10-15 cm.
Stropní desky jsou zevnitř pokryty běžnou překližkou a v podkroví jsou potaženy hlínou. Podkroví se navíc na zimu plní senem.
Jedno okno má dvojitý rám. Dveře jsou izolovány vatelínem a zvenku jsou potaženy olejovou tkaninou.
Nad oknem ve zdi je trubka o průměru 12 cm, uprostřed kurníku vede trubka stejného průměru na hřeben střechy. Tyto trubky fungují jako přívodní a odsávací ventilace.
Pamatujte si! Kurník je nutné připravit na přezimování kuřat v létě. Ne nadarmo se říká: “Připravte si sáně v létě.”
Zajímavé k tématu:
- Chodící kuřata v zimě
- Slepičí krmení