Jak dlouho lze skladovat hotová jídla?

Všichni víme o datech spotřeby potravin, které se prodávají prostřednictvím distribuční sítě, protože všichni výrobci potravin na spotřebitelských obalech uvádějí informace o datech spotřeby a podmínkách skladování konkrétního potravinářského produktu. A co víme o trvanlivosti hotových jídel ve stravovacích zařízeních?

Všichni navštěvujeme stravovací zařízení (kavárny, jídelny, bary, restaurace, bufety), nakupujeme hotové kulinářské výrobky a pokrmy z pohostinských zařízení v kulinářských obchodech, kulinárních odděleních v supermarketech, hypermarketech, objednáváme s donáškou domů a pravděpodobně ani ne myslím, že se můžeme otrávit. A to je bohužel možné, pokud firma nedodržuje podmínky skladování a trvanlivosti hotových pokrmů a kulinářských výrobků a tyto podmínky musíme dodržovat již doma, pokud jsme je nakupovali v potravinách, kulinářských prodejnách (oddělení ) nebo při objednání domů.

V souladu s požadavky SanPiN 2.3.1079-01 „Hygienické a epidemiologické požadavky na organizace veřejného stravování, výroba a kapacita obratu potravinářských výrobků a potravinářských surovin v nich“ jsou stanoveny: teplota podávání a trvanlivost hotových jídla v podnicích veřejného stravování, pokud jsou prodávána v jídelnách, sály stravovacích zařízení (kavárny, jídelny, bary atd.):

— Teplá jídla (polévky, omáčky, nápoje) při podávání musí mít teplotu nejméně 75 °C, hlavní jídla a přílohy – ne méně než 65 °C, studené polévky a nápoje – nejvýše 14 °C.

Termín prodeje potravin na parním stole, na plotýnce a ve vyhřívaných nádobách pro bufet by neměly být delší než tři hodiny od okamžiku jejich výroby a balení.

Studená jídla, občerstvení a nápoje by měly být vystaveny v porcované formě v chlazených prodejních pultech, „salátových barech“, které jsou doplňovány produkty při prodeji.

Termín prodeje studené kuchyně ve vychlazeném stavu by neměl být delší než 1 hodina od jejich vyrobení a opětovného naplnění.

Kromě toho by se denně před zahájením realizace mělo provádět hodnocení kvality hotových pokrmů a kulinářských výrobků se značkou v časopise. Posouzení kvality hotových pokrmů provádí zamítací komise a zapisuje se do deníku, který uvádí název pokrmu nebo kulinářského produktu, dobu výroby, výsledky organoleptického posouzení, včetně posouzení stupně připravenost, čas povolení k distribuci (prodeji) produktů, celé jméno. výrobce produktů, celé jméno provedení organoleptického hodnocení.

K podávání hotových jídel by se mělo používat čisté, suché nádobí a příbory.

Výdejní zařízení pro prodej hotových jídel a kulinářských výrobků musí být čisté, v dostatečném množství pro každý druh hotového výrobku (nádobí).

V souladu s požadavky SanPiN 2.3.6.1079-01 mohou být cateringové výrobky ve formě polotovarů, hotových jídel a kulinářských výrobků prodávány mimo cateringovou organizaci na objednávku spotřebitelů a v obchodních organizacích a kulinářských odděleních a musí být vyrobeny v souladu s technologickými pokyny, technickými specifikacemi (TU) nebo organizačními normami (STO), které vyvíjejí výrobci.

Pro takové produkty jsou stanoveny podmínky skladování a data expirace, které jsou regulovány v Dodatku č. 1 k SanPiN 2.3.2.1324-03 „Hygienické požadavky na trvanlivost a podmínky skladování potravin“:

— Teplotní režim pro skladování a prodej všech hotových jídel a kulinářských výrobků by měl být v rozmezí 4 ± 2 °C.

Trvanlivost některých hotových kulinářských výrobků a pokrmů:

Kulinářské výrobky – pokrmy připravené z masa a masných výrobků

– Vařené maso (pro studené pokrmy; velké kusy, nakrájené na porce pro první a druhý chod) – 24 hodin;

— Dušené smažené maso (smažené hovězí a vepřové maso pro studenou kuchyni; smažené hovězí a vepřové maso na velké kousky, nakrájené na porce k hlavním chodům, plněné maso) — 36 hodin;

— Smažené výrobky z mletého masa (řízky, steaky, karbanátky, řízky) – 24 hodin;

— Masová jídla (pilaf, knedlíky, manti, belyashi, palačinky, koláče, hamburgery, cheeseburgery, hotové sendviče, hotová pizza) – 24 hodin;

– Želé výrobky z masa: želé maso, tlačenka, želé maso, želé maso – 12 hodin;

— Vařené vedlejší masné produkty (jazyk, srdce, ledviny atd.), smažené – 24 hodin.

— Játrové a/nebo masové paštiky -24 hodin.

Kulinářské výrobky – pokrmy připravené z drůbežího masa

– Pokrmy připravené z drůbeže smažené, vařené, dušené – 48 hodin;

— Jídla z mletého drůbežího masa s omáčkami a/nebo přílohami – 12 hodin;

— Knedlíky, drůbeží koláče – 24 hodin

— Želé výrobky z drůbežího masa: želé, tlačenka, želé, želé, včetně masa z poražených zvířat – 12 hodin;

— Pasty z drůbežího masa a drobů – 24 hodin;

– Vařená vejce – 36 hodin;

Kulinářské rybí výrobky s tepelnou úpravou:

— Vařené, pošírované, smažené, dušené, pečené, plněné ryby – 36 hodin;

Pokrmy z masy rybích kotlet (řízky, zrazy, řízky, karbanátky, knedlíky) – 24 hodin;

Zeleninové kulinářské produkty:

Saláty ze syrové zeleniny a ovoce:

— bez doplňování paliva — 18 hodin

— s dresinky (majonéza, omáčky) – 12 hodin;

Saláty ze syrové zeleniny s konzervovanou zeleninou, vejci atd.:

— bez doplňování paliva -18 hodin;

— s dresinkem (majonéza, omáčky) – 6 hodin;

Saláty z nakládané, solené, nakládané zeleniny – 36 hodin;

Saláty a vinaigretty z vařené zeleniny:

– bez zálivky a přidání solené zeleniny – 18 hodin;

— s dresinky (majonéza, omáčky) – 24 hodin;

Pokrmy z vařené, dušené, smažené zeleniny – 24 hodin;

Saláty s přídavkem masa, drůbeže, ryb, uzeného masa:

— bez doplňování paliva -18 hodin;

— s dresinkem (majonéza, omáčky) – 12 hodin;

Vložky

– vařená rýže, vařené těstoviny, bramborová kaše -12 hodin

— dušená zelenina – 18 hodin;

– vařené brambory, smažené – 18 hodin;

Omáčky a dresinky pro druhé chody – 48 hodin;

Kulinářské výrobky z mouky:

Tvarohové koláče, odšťavňovače, pootevřené koláče z kynutého těsta:

— s tvarohem – 24 hodin;

— s džemem a ovocnými náplněmi – 24 hodin;

Chebureks, belyashi, stolní koláče, smažené, pečené, kulebyaki, koláče (s masem, vejci, tvarohem, zelím, játry a jinými náplněmi) – 24 hodin.

Při dodržení skladovacích podmínek (teplotní režim, sousedství komodit) a trvanlivosti hotových kulinářských pokrmů a kulinářských produktů budete mít zaručeno bezpečné jídlo.

Pokud pochybujete o čerstvosti a dobré kvalitě kulinářských produktů, pak máte jako spotřebitel právo odmítnout nákup a sepsat stížnost do knihy stížností a podnětů. Budete požádáni o výměnu nádobí nebo vrácení jeho hodnoty v hotovosti.

Dobrou chuť a zůstaňte zdraví!

FBUZ “Centrum hygieny a epidemiologie v Čuvašské republice – Čuvašsko”

Doktor ONPN E.N. Mojseeva

Pokud je po obědě nebo večeři v hrnci nebo pánvi ještě uvařené jídlo, dáme ho do lednice. Je dobré, když se zbytky snědí druhý den, ale také se stává, že pánev otevřeme o den později nebo i později, přivoníme, zapochybujeme.

AiF řekl čtenářům o tom, jak dlouho lze nádobí skladovat v chladničce a které z nich to nepotřebují. kuchař Alexander VORONOV.

PŘIPRAVENÉ NÁDOBÍ

Většina produktů, které nakupujeme na vaření, se obvykle prodává chlazená. To znamená, že udržují stejnou teplotu (od -0,5 do -2,5 stupně). Při nulové teplotě začíná množení mikroorganismů 6.–8. den skladování.

Existují potraviny, které bakterie obzvláště milují: omáčky, dušená jídla, saláty, pokrmy ze smetanových vajec. Například salát Olivier s majonézou je zdraví bezpečný, pokud se sní do 12 hodin od přípravy. Trvanlivost nekořeněného pokrmu je o něco delší – 18 hodin. Podobné požadavky platí i pro ostatní majonézové saláty. Hotový sleď pod kožichem se skladuje ne déle než půl dne (12 hodin). Ideálním pokrmem na saláty je skleněná mísa s poklicí. Místo víka můžete přes salátovou mísu natáhnout potravinářskou fólii.

Snažte se jíst smažené maso nebo ryby do 36 hodin po vaření. Želé ryby a kotlety – do 24 hodin (48 hodin). Nasolené ryby, včetně červených ryb, lze v otevřených obalech skladovat nejdéle XNUMX hodin. Sushi a rohlíky neskladujte déle než jeden den, je lepší je sníst ihned: ryba je produkt podléhající zkáze, zejména proto, že její čerstvost je vždy zpochybňována, protože nežijeme na moři-oceánu.

Neotevřené mléčné výrobky skladujeme podle návodu. Na otevřeném prostranství – ne více než 1-2 dny. Mléčná polévka, kaše vařená s mlékem, zakysaná smetana nebo omáčka by se měly konzumovat okamžitě, neměly by se uchovávat v lednici.

Ať už uděláte hrnec minestrone, kuřecí nudle nebo kharcho, téměř vždy vám polévka zbyde a druhý den chutná ještě lépe. Polévky snězte do 3–4 dnů a před uložením do lednice je nezapomeňte vychladit.

Palačinky, koláče a plněné koláče se nedoporučuje uchovávat v chladu déle než 6-12 hodin. Během této doby je lepší je jíst. V krajním případě je lze umístit do „mrazáku“, tím však utrpí chuť vaječné, kapustové nebo cibulové náplně.

Pizzu lze obvykle skladovat v lednici 3-4 dny. Už vychladlé kousky stačí pro zachování chuti pevně zabalit pečicím papírem, nebo ještě lépe potravinovou fólií, aby pizza nezapáchala po jídle, které ji obklopuje. Zahřejte na pánvi, přikryjte alobalem jako poklicí. V troubě bude pizza sušší a může se dokonce připálit na okrajích.

Nakrájený dort lze skladovat nejdéle 18 hodin a šťávu v otevřeném obalu nejvýše dva dny.

ZELENINA A PLÁTKY

Zeleninu a ovoce lze skladovat, dokud nezměknou a nebudou kluzké. Pečlivě sledujte svá rajčata – i malé zkažené místo může způsobit spoustu problémů: ve šťavnaté dužině se snadno množí bakterie. Zabalte zeleninu do papíru a položte je na spodní polici chladničky.

Tvrdý sýr lze skladovat asi dva týdny. Vařená klobása – až jeden a půl týdne, syrová uzená – měsíc. Otevřené rybí konzervy se téměř vůbec neskladují – pouze jeden den. Pokud je přenesete z plechové dózy do skleněné, vydrží i tři dny.

Chlazené houby lze skladovat až pět dní. V tomto případě je třeba je zabalit do papírové utěrky a poté vložit do plastového sáčku.

Čerstvá vejce by měla být vždy skladována v lednici, protože při pokojové teplotě rychle ztrácí kvalitu. Optimální období pro použití čerstvých vajec je týden. V lednici je lze skladovat tři až čtyři týdny. Vejce byste měli zkusit umístit dál od přihrádky s cibulí a česnekem, aby nenasála pach. Co se týče vařených vajec, jejich životnost v lednici by neměla přesáhnout jeden týden.

Mleté maso by se nemělo uchovávat rozmrazené déle než 12 hodin. Ale v podobě hotových karbanátků nebo řízků vydrží i další den. Rybí polotovar nebude mít čas se zkazit za den, kuře – za dva, klobásy – za tři.

Chléb lze skladovat v lednici, ale pouze asi týden v těsně uzavřené nádobě. Tak se nestane zatuchlým a plesnivým.

BEZ CHLADNIČKY

Džemy a neotevřené konzervy nepotřebují chlazení, stejně jako brambory, cibule a česnek. Naopak se tam uchovávají hůře než mimo lednici.

Totéž platí pro meloun a dýni. Pokud nemají kůži poškozenou nebo potřísněnou otlaky, dobře přezimují na kuchyňské skříni a udrží si vzhled a normální chuť po celé měsíce. Zvláště tropické ovoce nelze uchovávat v lednici. To se nelíbí ani granátovým jablkům a kaki. Je lepší zabalit tyto plody do několika vrstev papíru a uchovávat je na suchém místě při pokojové teplotě. Nezralé plody za takových podmínek úspěšně dozrávají.

Chladnička je kontraindikována pro čokoládu a sladkosti. Při nízkých teplotách se na jejich povrchu objevuje kondenzace. Poté zaschne a na povrchu zůstanou drobné krystalky cukru – čokoláda „zešedne“. Můžete to jíst, ale už to není tak krásné a chutné. Pokud jsou čokoláda a sladkosti pevně zabaleny v polyetylenu, pak nešťastná kondenzace může způsobit nejen jejich zešednutí, ale i plesnivění.

BTW

Suché volně ložené produkty jsou skladovány v suchých, dobře větraných prostorách. Doporučuje se je skladovat v papírových sáčcích, plátěných sáčcích nebo skleněných dózách s víčkem. Suché výrobky snadno vnímají a dlouhodobě udrží cizí pachy, s čímž je třeba také počítat při jejich skladování.