Jak dlouho byste po Roundupu neměli sázet?

Na silně zaplevelených polích je nutné kombinovat mechanické ničení plevelů s použitím herbicidů především při podzimní přípravě půdy po sklizni předchůdce. Pro tyto účely se doporučuje používat herbicidy odvozené od glyfosátu (Roundup, 36 % w.r., Glialka 36, 36 % w.r., glyphos, 36 % w.r., Dominator, 36 % w.r., zero, 36 % w.r., pila, 36 % w.r., sangly, 36 % w.r., tornádo, 36 % w.r., hurikán, 48 % w.r. atd.). Použití těchto herbicidů umožňuje zrušit posklizňové loupání strniště. Vytrvalé plevele se navíc nejúčinněji ničí na podzim, kdy živiny proudí z listů ke kořenům. Po použití těchto herbicidů se většinou o více než 85 % sníží napadení následných plodin vytrvalými plevely a hubí se celý komplex vytrvalých plevelů – pšenice tráva, pcháč, pelyňky a další. Efekt vydrží minimálně 3 roky.

Při použití herbicidů odvozených od glyfosátu je třeba dodržovat následující podmínky:

— plevel musí aktivně vegetovat, protože drogy vstupují do rostlin listy a jinými zelenými orgány; Pšeničná tráva by měla mít v době zpracování 3-5 aktivně asimilujících listů (10 – 20 cm), bodlák vysévejte 4-5 listů (10 – 20 cm);

– optimální teploty +15 – 25 °C. Léky lze použít při teplotách pod +12 ° C a před nástupem prvního mrazu, ale jejich účinné působení se zpomaluje;

— v suchých podmínkách, s nízkým sečením položených obilných plodin, ke stimulaci opětovného růstu vytrvalých plevelů (bodlák, bodlák) je vhodné diskovat strniště; ošetření se provádí na znovu rostoucích plevelech po 2-3 týdnech;

— jelikož se glyfosát pohybuje po kořenovém systému plevelů, dochází k jejich úplné smrti (zežloutnutí a vysychání) в během 14-21 dnů;

— srážení, které spadne do 4-8 hodin po ošetření, může snížit biologickou účinnost léku;

— optimální spotřeba tekutin — 100 — 200 l/ha;

– optimální spotřeba: proti pšeničné trávě – 3-4,0 l/ha, pelyňku – 5,0 a bodláku – 5-6,0 l/ha;

– zpracování půdy za teplého, vlhkého počasí je možné 7-8 dní po postřiku, ale za normálního počasí je lepší 15-21 dní po úplném odumření plevele.

Spotřebu Roundupu a jeho analogů lze snížit na 2,0 l/ha v tankové směsi s banwellem, 48 % w.c. – 0,75 – 1,0 l/ha. Při aplikaci takové směsi herbicidů uhynulo výrazně více vytrvalých plevelů než při použití rozmetadla v čisté formě.

Přípravky odvozené z glyfosátu, jakmile jsou na povrchu půdy, jsou rychle vázány půdními částicemi a rozkládány půdními mikroorganismy na oxid uhličitý a vodu. Proto lze po aplikaci těchto herbicidů vysévat jakékoliv plodiny.

Při ošetřování polí herbicidy na bázi glyfosátu nesmí pracovní kapalina stékat na jiné plodiny, zahrady, keře, lesy atd.

Použití léčiv této skupiny šetří až 30 % paliva a dalších nákladů při provádění zemědělské činnosti a je ekologicky nejbezpečnějším způsobem potlačení vytrvalých plevelů, protože v době aplikace těchto herbicidů plodiny nevegetují.

Při použití půdních herbicidů na bramborových polích je podle D. Spaara a kol.(1999) třeba vzít v úvahu následující:

– hřebeny by se měly dobře usadit;

— hlízy by měly být vysazeny v hloubce blízké optimální, aby se herbicidy nedostaly do oblasti sadby brambor;

— půda musí mít jemnou hrudkovitou strukturu pro rovnoměrné rozložení herbicidů;

– Půda musí být dostatečně vlhká, aby herbicidy účinkovaly.

Důležitá je také správná volba načasování aplikace herbicidu. Pokud to citlivost bramboru dovolí, je vhodné je aplikovat v okamžiku rašení, tedy krátce před nebo během rašení klíčků.

Určitý vliv na účinnost půdních herbicidů a dobu jejich působení má typ a typ půdy, její obsah organické hmoty a povětrnostní podmínky. Čím je půda lehčí, tím nižší je aplikační dávka přípravků. Na těžších půdách se aplikační dávky herbicidů zpravidla zvyšují. Na lehkých půdách obsahujících méně než 1 % humusu nelze herbicidy aplikovat před vyklíčením, neboť vzhledem k nízké absorpční schopnosti půdy se projevuje jejich fytotoxický účinek. Na lehkých písčitých půdách, které podléhají větrné erozi, může být účinek herbicidů v některých oblastech nedostatečný a naopak v jiných oblastech lze pozorovat poškození brambor v důsledku příliš vysoké koncentrace.

Půdy obsahující relativně velké množství organické hmoty mají silnou absorpční schopnost a dokážou do značné míry vázat nebo inaktivovat účinné látky herbicidů. Na těžkých půdách a půdách s velkým množstvím organické hmoty je proto nutné aplikační dávku léčiva zvýšit. Na půdách s obsahem humusu nad 6 % (zejména na rašeliništích) se půdní herbicidy adsorbují nebo inaktivují a ztrácejí účinek. V takových půdách by se měly používat listové herbicidy. Za nepříznivých povětrnostních podmínek však mohou způsobit poškození listů rostlin brambor a znesnadnit čištění výsadeb od rostlin napadených viry, takže jejich použití při pěstování sadbových brambor je vyloučeno.

Teplota vzduchu také ovlivňuje účinek půdních herbicidů. V letech s teplým létem je jejich účinnost výrazně vyšší než v letech s chladným počasím.

Půdní a klimatické podmínky ovlivňují i dobu působení půdních herbicidů. Zvýšená aktivita půdních mikroorganismů vlivem vyšších teplot a dostatečné vlhkosti půdy způsobuje rychlejší rozklad léčiv než při nízkých teplotách a suchu.

Herbicidy by se neměly používat, pokud byly výsadby brambor poškozeny mrazem, oslabeny chorobami a poškozeny škůdci, pokud nejsou hlízy vysazeny dostatečně hluboko, pokud se kořeny a stolony nacházejí blízko povrchu půdy.

Odrůdové rozdíly v citlivosti na herbicidy jsou nejvýraznější za nepříznivých podmínek pěstování brambor. To platí zejména pro herbicid zenkor. Negativní účinek drogy na brambory lze však eliminovat použitím nižších dávek konzumace herbicidů nebo časnou preemergentní aplikací. Existují odrůdy, které by se neměly ošetřovat zahlubováním na sazenicích: Yavar, Sante, Archidea, Fresco, Odyssey, Atlant atd.

Aplikační dávky herbicidů při pěstování velmi raných a raných odrůd brambor by měly být zpravidla nižší než při pěstování později dozrávajících. Při pěstování raných brambor je nutné zohlednit herbicidní citlivost další plodiny v osevním postupu.

Herbicidy se aplikují pozemním postřikem. Jejich použití lze kombinovat s dalšími zemědělskými postupy (obdělávání půdy, hnojení atd.). Dávka drogy závisí na konkrétních půdních a klimatických podmínkách a druhovém složení plevelů, zejména vytrvalých. Míra spotřeby roundupu, glialky atd. proti pšeničné trávě je tedy 3-4 l/ha; proti bodláku prasnému – 4 – 6 l/ha.

Je možné současně aplikovat směsi herbicidů s různými mechanismy účinku: zenkor + titus; zenkor + agritox; zenkor + fusilade apod. Je však nutné počítat s tím, že plevele nejsou vždy současně ve vývojovém stádiu nutném pro účinné působení léčiv.

Při současné vysoké zaplevelenosti výsadeb brambor tak použití herbicidů významně doplňuje agrotechnická opatření, zajišťuje vysokou biologickou a ekonomickou účinnost, rychlost působení a následné účinky.

V posledních letech se ve světě nashromáždilo velké množství informací o možnosti boje s plevelem pomocí geneticky modifikovaných rostlin. V USA ze všech vysetých transgenních rostlin tvoří 28,4 % plodiny odolné vůči herbicidům (odolné vůči glyfosátu amonnému). Zvláště významného pokroku bylo dosaženo při vytváření transgenních rostlin sóji, cukrové řepy, řepky a kukuřice rezistentních vůči herbicidům. Pěstování takových rostlin umožňuje výrazně změnit taktiku hubení plevelů v zemědělských plodinách a dosáhnout znatelných úspor při orbě, zpracování půdy a pletí. Kromě toho použití herbicidů obsahujících glyfosát snižuje riziko znečištění životního prostředí, protože tyto herbicidy se v půdě rychle rozkládají a pěstování plodin odolných vůči herbicidům se dobře kombinuje s neobděláváním půdy, které zabraňuje erozi půdy. Plošnému zavádění transgenních rostlin do produkce však brání nedostatečná znalost mnoha otázek souvisejících s genetickým inženýrstvím.

Jedním ze slibných způsobů boje s plevelem je použití mykoherbicidů pro tento účel. Plevele, stejně jako jiné rostliny, jsou náchylné k epifytotům způsobeným houbami.

V současné době svět nashromáždil určité zkušenosti s používáním mikromycetů jako prostředků biologické kontroly plevelů. Je známo více než 130 druhů mikromycet, které jsou potenciálními producenty mikrobiologických přípravků. Pozitivní výsledky byly získány pro snížení počtu bodláků infikováním rzi; křídlatka drsná – původce sněti; dodder – houba Alternaria; ambrózie – druh Fusarium atd. Dodnes však není dostatečně prozkoumáno druhové složení hub způsobujících choroby plevelů. Neexistují žádné údaje o interakcích v systému plevel-patogen nezbytný k pochopení ekonomické specifičnosti hub.

Zájem o fytopatogenní houby jako biologické činitele hubení plevelů je dán tím, že mnohé z jejich druhů jsou vysoce specifické, rychle se šíří v prostoru, neovlivňují teplokrevné živočichy a člověka a snadno se množí, hromadí a skladují. Kromě toho mohou vylučovat látky, které mají herbicidní vlastnosti, a tím sloužit jako výrobci chemických herbicidů. Biologické hubení plevelů pomocí fytopatogenních hub je perspektivním směrem v ochraně rostlin, zejména ve vztahu k tak rozšířeným a těžko likvidovatelným plevelům, jako je pcháč rolní, pcháč rolní, pýr plazivý, křídlatka, svízel houževnatý, svlačec polní a bělice. prasečák. Mohou být vytvořeny nové herbicidy s nízkým rizikem pro životní prostředí. Spolu s tím existují zprávy, že mykoherbicidy mohou být použity ve spojení s chemickými herbicidy. V Holandsku byla houba úspěšně použita proti kuřecímu prosu Curvularia lunata a herbicid atrazin. Dobré výsledky při potlačování plevelů byly získány při kombinovaném použití houbových patogenů a hmyzu. Ty usnadňují pronikání patogenů do tkání a zvyšují jejich parazitickou aktivitu. Proti bodláku byly účinně použity bodlák a patogen rzi; na plevelných šťovících – brouka a rzi atd.

Nevýhodou této metody je, že po použití ve výrobě se infekce může rozšířit do blízkých oblastí, kde může být její přítomnost nežádoucí (Bednaya, 1992; Levitin, 1998 aj.).

Metody hubení plevelů získáváním herbicidně odolných rostlin a použitím mykoherbicidů se v současnosti při pěstování brambor nepoužívají, ale jsou velmi perspektivní.

Plevel je nezničitelný! Jakkoli bychom se jich chtěli jednou provždy zbavit, nebude fungovat. Existují ale triky, které pomohou jejich počet v postelích výrazně snížit. Jak se vypořádat s plevelem na zahradě

Vědci vypočítali, že u některých plodin může plevel snížit výnos hlavní plodiny o 40–50 % (1). Jen si představte, že na neupravených záhonech nám plevel „sežere“ polovinu úrody! Proto je nutné s nimi bojovat. Pouze systematická kontrolní opatření je pomohou udržet pod kontrolou. Vyplatí se být líný a nechat věcem volný průběh – okamžitě zachycují celé území.

Metody hubení plevele

Zde jsou některé zemědělské postupy, které pomohou snížit počet plevelů v zahradě.

Pleťte zahradu častěji. Pokud žijete v zemi, pak je pro vás manuální metoda tou nejlepší volbou.

„Neustálé utlačování bylin někdy vypadá jako boj mezi Herkulesem a Lerneanskou Hydrou – vytáhli jste jednu hlavu a na jejím místě vyrostly dvě,“ říká agronom Michail Vorobjov. „Ale stále je to účinnější a bezpečnější než používání chemikálií. Tvrdohlavým plením se mi podařilo zbavit i svlače polní. Každé tři dny vytrhával nové klíčky, čímž metodicky oslaboval kořenový systém a připravoval listy o energii, kterou listy přijímaly ze slunce. Řada plevelů má zásobu vitality – v kořenech (pšenice, bodlák). Ale tato síla není nekonečná a trpělivost a práce rozdrtí všechno .

Vykopejte oblast a odstraňte všechny oddenky. Gaučkovou trávu, bodláky, dnu nebo pampelišky můžete odplevelit, jak chcete, ale i tak porostou. Můžete se jich zbavit pouze vykopáním místa a pečlivým výběrem všech oddenků. Pouze zde je nutné kopat ne lopatou, ale vidlemi. Lopatkou určitě rozsekáte podzemní výhony na kousky a z každého pak vyroste nový plevel. Vidle umožňují vybrat celé oddenky. Metoda je pracná, obtížná, ale velmi spolehlivá a účinná.

Oploťte své zahrady. Někdy se pěstované rostliny stávají plevelem. Například máta, křen, topinambur, malina.

Aby se nerozšířily po celém pozemku, okopejte kolem nich břidlici, plechy nebo speciální pásku do hloubky 50 cm – prodává se v zahradních centrech. Stejný plot ochrání pěstované rostliny před pronikajícími vytrvalými plevely, jako je dna a pšenice.

Nastavte kapkové zavlažování. Plevel potřebuje nejen světlo, ale i vodu. Pokud záhony zaléváte hadicí a konví, voda se rozlije po celé ploše a dostane se i k plevelu. Kapková závlaha tento problém řeší – dodává vodu přímo ke kořenům pěstovaných rostlin. A plevel umírá na sucho.

Nalijte pozemek . s vodkou. Tato metoda se k nám dostala z Ameriky, kde byla poprvé vyzkoušena ve 30. letech minulého století. Jeho podstatou je provokace. Měsíc před začátkem se výsevní půda ošetří zředěnou vodkou (150 g na kbelík vody). Alkohol stimuluje klíčení plevele, ten šetrněji a rychleji raší, načež se odpleveluje.

Regulace plevele

Na plevel existují radikálnější prostředky, ale ty jsou buď nebezpečné pro životní prostředí, nebo jsou spojeny se značnými finančními náklady.

Herbicidy. Ano, to je chemie, ale v jiných případech se s plevelem jinak vypořádat nedá. Herbicidy působí nepřetržitě, ničí všechny rostliny bez poškození (Hurricane forte, Arsenal, Tornado, Roundup (3)). A selektivní, působící na určité druhy plevelů – jednoděložné nebo dvouděložné.

Herbicidy pomohou vypořádat se s takovými škodlivými plevely, jako je tráva, pastinák, dna nebo chmel. Nejlépe se používají, když jsou postele prázdné.

“Chemii je také dobré použít tam, kde je obtížné plevele ručně,” říká agronom Michail Vorobjov. – Například u plotu, na hranici se sousedním pozemkem (mnozí tam mají zpravidla pletivo, přes které snadno prorůstá plevel včetně kopřiv), podél fasády domu nebo hospodářských budov. Ale to musí být provedeno velmi opatrně.

Herbicidní ošetření se nejlépe provádí za slunečného, klidného dne a ideálně ráno. Pečlivě si přečtěte pokyny k léku. Zpravidla je tam napsáno, že do ošetřované oblasti je možné jít až po 4 dnech, kdy se chemikálie stane bezpečnou pro lidi i zvířata. Obecně platí, že všechny „zabijácké“ chemikálie se v půdě rozloží do měsíce. Buďte proto v blízkosti keřů bobulí velmi opatrní.

Krycí materiály. Zakryjte oblast hustou neprůhlednou přikrývkou – černou fólií, agrovláknem, kartonem. Agrofibre lze použít na záhony – stačí do něj ve správné vzdálenosti udělat otvory a zasadit tam pěstované rostliny. A aby fólie nekazila vzhled zahrady, lze ji mulčovat senem, slámou nebo pilinami.

Černý film samozřejmě stojí peníze, ale vydrží několik let a značně zjednodušuje práci.

Oblíbené otázky a odpovědi

Mluvili jsme o trávě s agronomka-chovatelka Světlana Michajlova a položil jí nejoblíbenější otázky letních obyvatel.

Lze sůl použít k hubení plevele?

V žádném případě! Ano, pokud oblast ošetříte solí, plevel zemře. Ale také pěstované rostliny. I když místo brzy na jaře posypete nebo zalijete solí, než začnete zeleninu sázet, stejně to bude bolet – z půdy to nikam nepůjde. A systematické používání soli i v malých koncentracích může časem vést k zasolení lokality a po mnoho let na ní neporoste vůbec nic.

Můžete použít jedlou sodu k hubení plevele?

Mnoho letních obyvatel chápe, že sůl v zahradě může být škodlivá, ale soda je považována za zcela bezpečnou. A to je klam. Připomeňme si vzorec pro sodu: NaHCO3. Jinými slovy, hydrogenuhličitan sodný. Chci říct, je to sůl. Přesněji řečeno, sodná sůl kyseliny uhličité. No, samozřejmě, že při použití sody dosáhneme přesně stejného účinku jako při použití kuchyňské soli – zničíme rostliny, zkazíme půdu.

Je možné mulčovat záhony s plevelem?

Můžete – je to skvělý mulč. Ale pod jednou podmínkou – neměly by mít semena nebo dokonce květenství, protože některé druhy škodlivých rostlin jsou schopny dozrát již otrhané. Například pampelišky a amarant.

zdroje

Koshkin E.I. K problému konkurence mezi kulturními a plevelnými rostlinami v agrofytocenóze // Novinky Zemědělské akademie Timiryazev, číslo 4, 2016 https://cyberleninka.ru/article/n/k-probleme-konkurentsii-kulturnyh-i-sornyh-rasteniy -v-agrofitotsenoze
Vorobiev S.A. Střídání plodin intenzivního hospodaření // M.: Kolos, 1979 – 368 s.
Státní katalog pesticidů a agrochemikálií povolených pro použití na území Ruské federace od 6. července 2021 // Ministerstvo zemědělství Ruské federace
https://mcx.gov.ru/ministry/departments/departament-rastenievodstva-mekhanizatsii-khimizatsii-i-zashchity-rasteniy/industry-information/info-gosudarstvennaya-usluga-po-gosudarstvennoy-registratsii-pestitsidov-i-agrokhimikatov/