Co se stane, když mucholapka překrmíte?
Výstava „Masožravé rostliny“ probíhala dva dny v kazaňské zoo. Bylo na něm několik desítek hmyzožravých rostlin různých druhů – sarracenie, rosnatka, mucholapka a máselnice. Všechny jsou ze soukromé sbírky moskevského Sergeje Kunitsyna. V poslední době žije v kazaňské zoo několik dravých rostlin – Sergeiových „mazlíčků“, ale není jich mnoho a jsou umístěny za sklem. Sergej Kunitsyn osobně přijel do hlavního města Tatarstánu provést prezentaci svých rostlin a poskytl exkluzivní rozhovor tiskové agentuře Tatar-inform.
Mluvil o těchto rostlinách a radil o jejich údržbě. Každý, kdo na výstavu přišel, mohl také sledovat krmení této úžasné květeny. Mucholapku Venuši jsme krmili živými cvrčky. Jak dlouho bude tato rostlina trávit cvrčky (byla naše první otázka)? Po jaké době otevře svůj lapací aparát (rostlina ho při trávení zavře – pozn. T-I)?
S.K.: Komara – od 12 hodin, poté otevírá; střední muška 1-2 dny; velká muška od 2 do 5 dnů; Cvrček bude trávit 5-7 dní, pak se otevře.
Je to z osobního pozorování?
S.K.: Ano jistě. Mnohokrát jsem mucholapky krmil hmyzem, ale je lepší to nedělat.
Proč? Umírají „obžerstvím“? Je skutečně možné je překrmovat?
S.K.: Své první jsem „zabil“ a překrmil. Ale ve skutečnosti je krmil úplně vším. Přestaly růst, protože rostlina vynaložila veškerou energii na trávení hmyzu, který byl zachycen v lapacím aparátu. Hlavní chyby lidí, kteří se rozhodnou pěstovat tyto rostliny, jsou přemokření a překrmování. Nesnažte se záměrně „krmit“ svou rostlinu hmyzem, mohlo by to zabít vašeho predátora.
Kdy se tento koníček objevil a proč zrovna hmyzožravé rostliny a ne některé jiné?
S.K.: je mi 23 let. O tyto rostliny se zajímám už přes rok a půl. Mám rád vše neobvyklé, stále hledám exkluzivitu a jedinečnost a od dětství mě fascinují dravci. Všechny první knihy, které jsem četl a listoval, nebyly pohádky, ale knihy o dravcích. V 16 letech jsem nenastoupil na režijní oddělení a dostal jsem práci v divadelní agentuře, kde bylo nutné prodávat vstupenky, probíhala velmi seriózní školení, velmi tvrdá škola agresivního marketingu a přímého prodeje. Moje herecké zkušenosti, sportovní vášeň a nadšení mi přišly vhod. Během 3,5 roku jsem se hodně naučil, začal jsem hrát jako komparzista a ve vedlejších rolích ve filmech, televizních pořadech a televizních seriálech a vyzkoušel jsem se jako hostitel firemních akcí. Po novoročních firemních večírcích a svátcích jsem se musel rozhodnout, zda pokračovat v cestě herce a showmana nebo hledat nápad na svůj byznys, vybral jsem si druhý, hledal a hledal a našel.
Mimochodem, prvním výchozím bodem pro vydělávání peněz v květinářství byly tulipány. Začal jsem je dělat před 8. březnem a dostal jsem se do humbuku! Po 3 měsících jsem si koupil svou první masožravou rostlinu – mucholapku Venušinu a zapomněl jsem na tulipány a odložil tento nápad na vzdálenou polici.
O masožravých rostlinách jsem se dozvěděl z filmu „Little Shop of Horrors“, ve kterém hrdina pracoval v obchodě, přinesl květinu, nakrmil ji masem a krví a květina začala růst. A pomyslel jsem si: nech mě to zkusit. Koupil jsem rostlinu a krmil ji syrovým masem. V důsledku toho maso shnilo, byl hrozný zápach a rostlina uhynula. Ale já jsem člověk cílevědomý, velmi tvrdohlavý a rozhodl jsem se, že svého cíle dosáhnu, dostal jsem se na mezinárodní výstavu rostlin, která se konala v Moskvě, a našel jsem zástupce zahraniční firmy, který měl možnost přivést pro mě masožravé rostliny. Po dlouhou dobu jsem nemohl dělat vůbec nic; Několikrát jsem chtěl s tímto podnikáním skončit, ale ta dívka a moje vlastní ješitnost mě donutily jít dál.
Když jsem se začal vážně a cíleně věnovat tomuto podnikání, našel jsem na fórech na internetu lidi, kteří radili s údržbou a péčí o tyto rostliny, pročesal jsem spoustu literatury a prohledal celý internet a hledal informace o těchto zástupcích. flóry. Ale první rok rostliny zemřely. Mimochodem na internetu je spousta nesprávných informací, že je třeba krmit masem, stříkat atp. Musel jsem udělat obrovské množství experimentů, vykonat tak neuvěřitelné množství práce. Nyní však o těchto rostlinách vím téměř vše a přináším správné informace lidem, kteří chtějí tyto rostliny pěstovat doma, a sdílím své zkušenosti.
První predátorská rostlina každého člověka, pokud udělá něco špatného, zemře. Člověk se může naučit sázet do 5. Lidé jim dávají přezdívky, představují si je jako zvířata, říkají jim Matildas, Rexové. Mám kamarádku, která komunikuje se svými rostlinami. Všimla si, že dobrá komunikace ovlivňuje jejich růst, a pokud jsou v domě nadávky, rostlina začíná vadnout.
Sergeji, zmínil jste se o své přítelkyni, že kvůli ní jste také začal pracovat na hmyzožravých rostlinách. Zajímalo by mě, jak se ona staví k vašemu koníčku?
S.K.: Tyto rostliny nás sblížily. Mimochodem, četla jsem, že i Indiáni uctívali mucholapka Venuše, malovali ji na stěny, protože ji považovali za symbol lásky a ženskosti.
Jsem přesvědčen, že mít takový závod doma znamená pomoci zlepšit demografickou situaci u nás. Já sama chci 12 dětí a nyní v sobě hromadím energii na uskutečnění svých plánů.
Kolik druhů dravých rostlin máte ve své sbírce?
S.K.: V mé domácí sbírce je asi 500 dravých rostlin více než 15 druhů. Všechny jsou exotické. Ale nepřestávám a hledám nové druhy masožravých rostlin. Míst, kde se pěstují, je málo a dělají to především soukromí sběratelé. V celé Evropě je jen několik specializovaných školek, kde se hmyzožravé rostliny pěstují – ve Francii, Itálii, České republice, Holandsku a Dánsku. Momentálně získávám rostliny z dánské školky.
Jak se k vám dostanou?
S.K.: Mám dohody s velkými přepravními společnostmi dodávajícími závody, které mají všechny rostlinolékařské a karanténní dokumenty. Přinášejí mi rostliny v dobrém stavu a kondici. V budoucnu plánuji, že to všechno budu dělat sám.
Jsou masožravé rostliny vaším byznysem nebo koníčkem?
S.K.: Abych byl upřímný, je těžké nazvat tento příjem, protože zatím utrácím více, než vydělávám. To je můj koníček. Nemůžu říct, že jsem se posunul daleko a ještě něčeho dosáhl. Zatímco shromažďuji tým stejně smýšlejících biologů a milovníků masožravých rostlin, příští rok otevřu první školku v Rusku pro chov hmyzožravých rostlin. V budoucnu by se z toho mohl stát skvělý byznys a o to usiluji. Mám objednávky na tyto rostliny, ale musím lidem říct, aby si pro ně přijeli ke mně do Moskvy, protože rostliny nelze poslat poštou ani s průvodci. Jeden člověk za mnou dokonce přišel ze Sachalinu, ženy přišly z Krasnodarského území koupit rostliny, muž přiletěl z Vladivostoku a prosil o služební cestu speciálně pro tento účel.
Ve kterých městech země máte podobně smýšlející lidi?
S.K.: V Moskvě, Petrohradu, Kazani, Omsku, Jekatěrinburgu, Samaře, Iževsku, Čeljabinsku, Novosibirsku a dalších je nemůžete všechny vyjmenovat.
Ukazuje se, že jste první v Rusku, kdo začal pracovat s těmito závody?
S.K.: Ne, první pokusy o šlechtění těchto rostlin byly již v 90. letech. Co se týče masového pěstování, ano, dá se říct, že jsem první. Můj webový obchod „House Monster Shop“ se stal prvním specializovaným webem o masožravých rostlinách v Rusku. Kromě toho mám na sociální síti VKontakte specializovanou skupinu.
Prodávám své rostliny za nominální cenu, protože se nehoním za penězi, zatímco honím lidi. Ale na druhou stranu, když ty rostliny dáte lidem, pak na ně zapomenou, a když to koupí, řekněme, za 3–4 tisíce rublů, bude mi každý den volat a ptát se: „Sergeji, moje past zčernal, co dělat?”
Necháte v Kazani něco na památku?
S.K.: Kazaňská zoo má z mé sbírky již několik druhů hmyzožravých rostlin. Objeví se další 3 druhy velmi krásných sarracenií, 2 druhy mucholapek a 2 druhy rosnatek.
Emma SITDIKOVA se setkala s trenérem dravých rostlin.
Sledujte nejdůležitější věci v telegramovém kanálu „Tatar-informujte. Hlavní věc“ a také si nás přečtěte v „Zen“
Mají pasti, zuby a návnadu – vše, aby chytili svou kořist. Ale zároveň se stanou nádhernou a výstřední ozdobou interiéru bytu.
- Strašně krásné: na Kurilských ostrovech a na Filipínách zaktivovaly dvě sopky najednou 06:00 13. června
- Prehistorické překvapení: žena našla zub tvora, který žil před milionem let na pláži 10:00 9. června
- Krása, půvab, bohatství: co napovídá kytice pivoněk? 15:00 28. května
Venušina flytrap
Nejznámější masožravou rostlinu je těžké nepoznat. Zdá se, že se vám její zubaté pasti snaží kousnout do prstu. Ale neměli byste se jich bát – jsou nebezpečné pouze pro mouchy a jiný hmyz. Domovinou tohoto dravce je Amerika, ale i v našich domácích podmínkách dobře zapouští kořeny.
Mucholapka Venuše miluje sluneční světlo, ale ne přímé paprsky. Proto je třeba zvolit okenní parapet daleko od spalujícího slunce. Ale ani mucholapku Venušinu byste neměli strkat do stínu. V zimní sezóně je lepší instalovat speciální fytolampu, jinak rostlina postrádá slunce a onemocní. Mucholapka Venušina však zimu bez problémů přečká, hlavní je udržovat teplotu alespoň 10 stupňů. Rostlinu zaléváme, jako každou jinou, usazenou vodou. Existuje však malý rozdíl v zalévání – musíte nalít vodu do podnosu hrnce, a ne do samotné půdy. Dravec si vezme vlhkost, kterou potřebuje.
Jednou za deset dní musíte mucholapka krmit. Zároveň by se měla ošetřit každá past. Je však také důležité nepřekrmovat – pokud dáte do pasti několik much najednou, po jídle začne časem umírat. K potravě jsou vhodné pouze mouchy a pakomáry, kontraindikovány jsou tvrdé brouky a červi. Mucholapka je prostě nestráví.
Mucholapka Venus je pro děti naprosto bezpečná. Zuby na jeho pastích jsou měkké a vylučovaná šťáva není alergická. Mucholapka však pravidelně nepříjemně zapáchá, protože její pasti mohou obsahovat neúplně strávené zbytky hmyzu. Masožravá rostlina ale také kvete, obvykle v květnu nebo červnu.
Rosyanka
Foto: CHROMORANGE / H. Helwig
Další masožravá rostlina, rosnatka, doma dobře zakořeňuje. I když vzhledově nevypadá tak děsivě jako mucholapka Venuše, to nijak nesnižuje její krvežíznivost. Na tenkých vláknech rosnatky se třpytí kapičky rosy, které jsou lepkavou směsí. Jakmile si zející moucha sedne na kapku rosy, pevně se přilepí. Moucha sebou škube a rosnatka dostává signál – je čas na oběd. Listy se zavírají a otevírají až po několika dnech. Po mouše už nezůstala ani stopa. Není potřeba ji nijak speciálně krmit, rosnačce většinou stačí voda a vlastní úlovek.
Stejně jako mucholapka Venuše má i rosnatka ráda tlumené sluneční světlo a v zimě potřebuje dodatečné osvětlení. V každodenním životě není náladová a přizpůsobuje se jakýmkoli podmínkám. Jednou týdně by se měla zalévat, navíc ji můžete rosit, protože rosnatka miluje vlhkost.
Rosnatka je pro člověka bezpečná, ale její kapky rosy mohou způsobit alergickou reakci, pokud se dostanou na sliznici. Děti k ní raději nepouštějte.
Sarracenia
Foto: A. Jagel/blickwinkel
Tento dravec osloví především ty, kteří se neradi starají o rostliny. Doma je extrémně nenáročný. Její leknínové pasti nejsou nebezpečné pro člověka a zároveň smrt pro drobný hmyz. Sarracenia miluje sluneční světlo a také přímé paprsky. Proto můžete květináč umístit na slunnou stranu. Nepotřebuje další osvětlení ani vlhkost. Vodu ale miluje – je potřeba ji, jako v případě mucholapky, neustále přilévat do podnosu květináče. Sarracenia chytá hmyz sama a nečeká na krmení. Mimochodem, některé odrůdy sarracenie mohou způsobit alergie a podráždění, takže buďte opatrní při výběru.