Co ovlivňuje produkci vajec křepelek?
Abstrakt vědeckého článku o chovu hospodářských zvířat a mléčných výrobků, autor vědecké práce – Seydalieva G.O.
Tento článek představuje výsledky pokusů o produkci vajec křepelek pomocí dodatečného osvětlení při stejné úrovni výživy.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědecké práce o chovu hospodářských zvířat a dojnic, autorkou vědecké práce je Seydalieva G.O.
Vliv dodatečného osvětlení na reprodukční orgány křepelek
Vliv sapropelu na produktivitu křepelek
Vliv krmení křepelčích nosnic nanokompozitem stříbra na jejich produkční a reprodukční vlastnosti
Chlorella v jídelníčku estonských křepelek
Režimy denního osvětlení pro kuřata na maso
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Text vědecké práce na téma “Studium vlivu dodatečného osvětlení na produkci vajec křepelek při stejné úrovni výživy”
STUDIUM VLIVU DOPLŇKOVÉHO OSVĚTLENÍ NA PRODUKCI VEJCE KŘEpelky PŘI STEJNÉ ÚROVNI VÝŽIVY
Kyrgyzský výzkumný ústav hospodářských zvířat a pastvin, Kyrgyzstán, Biškek
Tento článek představuje výsledky pokusů o produkci vajec křepelek pomocí dodatečného osvětlení při stejné úrovni výživy.
Klíčová slova křepelka, produkce vajec, bílkovina, osvětlení.
V kontextu rozvoje drůbežnictví zaujímá významné místo perspektivní odvětví – chov křepelek. Křepelčí vejce mají výrazný antibakteriální, imunostimulační a protinádorový účinek a jsou cenným dietetickým potravinovým produktem.
Křepelka je objektem již zavedeného odvětví drůbežářství – chovu křepelek; z hlediska rozsahu však toto odvětví není srovnatelné s chovem kuřat patřících do stejné bažantí rodiny [1]. Z křepelek se získávají vysoce výživné dietní produkty, jako jsou křepelčí vejce a maso [2].
Křepelka: vejce podle obsahu; V mnoha živinách jsou lepší než kuře: mají více draslíku; fosfor; žláza; Vitamíny skupiny B (thiamin a riboflavin) [2, 3].
Při chovu křepelek je zvláště důležitá správná a výživná výživa. Křepelky porostou rychle a budou mít vysokou produkci vajec, pokud jim bude poskytnuta dostatečná potrava. Krmivo pro křepelky musí obsahovat celý komplex živin, sacharidů, bílkovin, vitamínů a mikroelementů.
Pro studium vlivu dodatečného osvětlení na produkci vajec křepelek při krmení stejným množstvím krmiva byly provedeny experimenty na dvou skupinách křepelek z místní populace, vybraných na základě analogů. Jedna skupina byla držena v podmínkách prodloužené světelné expozice a druhá sloužila jako kontrola a byla za normálních podmínek, tzn. při přirozené délce dne. Obě skupiny dostávaly stejnou stravu skládající se z pšeničného odpadu, ječmene, pšeničných otrub, sójového šrotu, krmných kvasnic, krmné řepy a minerálních doplňků. Dieta byla sestavena na základě potřeb ptáků na hlavu, aby bylo možné získat 12-13 vajec za měsíc od nosnice. Byla prováděna denní evidence podaného a skutečně snězeného krmiva.
ZÁKLADNÍ A APLIKOVANÝ VÝZKUM
Doba trvání experimentu byla 31 dní. Bylo zjištěno, že během této doby každá nosnice v experimentální skupině skutečně zkonzumovala průměrně 112 g krmných jednotek a 12,0 g stravitelných bílkovin denně. U nosnic v kontrolní skupině byly tyto hodnoty 110 g, respektive 12,0 g. Jinými slovy, křepelky z pokusné i kontrolní skupiny snědly přibližně stejné množství krmiva. V experimentální skupině byl však za stejných podmínek krmení zaznamenán nárůst produkce vajec, který byl výrazně větší než u kontrolní skupiny. V průběhu pokusu bylo od slepic v pokusné skupině získáno v průměru 11,0 vajec, v kontrolní skupině pouze 2,5 vajec od slepic. Produkce tuctu vajec v experimentální skupině vyžadovala 3,14 krmných jednotek a 615 g stravitelné bílkoviny, v kontrolní skupině 13,67 krmných jednotek a 2,80 kg stravitelné bílkoviny (tabulka 1).
Vliv dodatečného osvětlení na produkci vajec křepelek za stejných podmínek krmení, n = 44
Požadavek na 15 vajec, kg. Vlastně najedeno, kg. a Průměrná produkce vajec na nosnici^ Hmotnost přijatých vajec n a
Skupina napájecích jednotek. Přel. protein. Krmné jednotky Stravitelná bílkovina Vejce přijatá, od 8. a 5. 1. g o
Zkušený (přídavné osvětlení) 186,9 21,14 125,76 29,87 186 11,0 25,76 3,14 0,62
Na 1 cíl/měsíc 4,25 0,48 3,47 0,67 — — — — —
Na 1 cíl/den 0,14 0,02 0,11 0,01 — — — — —
Kontrola 186,9 21,14 150,04 30,62 110 2,5 5,97 13,67 2,80
Na 1 cíl/měsíc 4,25 0,48 3,44 0,69 — — — — —
Na 1 cíl/den 0,14 0,02 0,11 0,01 — — — — —
Je třeba poznamenat, že tento závěr není přesvědčivý a že prodloužení denního světla nemusí podporovat zvýšený příjem krmiva. Není pochyb o tom, že dodatečné osvětlení může přispět k lepší spotřebě krmiva a zvýšení užitkovosti, ale v tomto experimentu jsme sledovali konkrétní cíl: zjistit možnost zvýšení produkce vajec křepelek pod vlivem dodatečného osvětlení za stejných nutričních hodnot. podmínky. Studie prokázaly, že použití dodatečného osvětlení se stejnou úrovní výživy v krátkých zimních dnech výrazně zvyšuje produkci vajec křepelek.
Abychom mohli studovat další osvětlení růstu a vývoje mladých ptáků, provedli jsme další sérii dalších experimentů.
Pro výzkum bylo odebráno 200 kuřat (samiček) ve věku 20 dnů, která byla rozdělena do 2 skupin po 100 hlavách, z nichž 50 hlav bylo vytvořeno z počtu dovezených křepelek. První skupina dostávala další osvětlení po celou noc, druhá skupina byla udržována za normálních podmínek. Krmení pro obě skupiny bylo stejné. Výsledky experimentu ukázaly, že nepřetržité osvětlení způsobující stimulaci funkce hypofýzy urychluje nástup pohlavní dospělosti a snáška kuřic začíná dříve než za podmínek přirozené délky dne. Ze 100 slepic chovaných za 23hodinových světelných podmínek tak 30 kuřic začalo snášet vejce ve 1 dnech a do 12. prosince snesla každá v průměru 48 vajec a z kontrolní skupiny ani jedna kuřice nezačala snášet vejce v hod. tento věk. Nejranější vajíčko v kontrolní skupině bylo pozorováno pouze u jedné hlavy a poté ve 1 dnech věku, která k 6. prosinci snesla pouze XNUMX vajec.
Naše studie potvrdily, že před nástupem puberty kuřata chovaná pod 2hodinovým osvětlením rostla intenzivněji než kontrolní, ale s nástupem puberty a začátkem snášky se jejich tempo růstu poněkud zpomalilo. V kontrolní skupině naopak samice, které za svými vrstevníky v experimentální skupině zaostávaly, v uvedeném období intenzivněji přibíraly na živé hmotnosti. Je však třeba poznamenat, že zpomalení růstu s nástupem zralosti kuřic u pokusné skupiny bylo již plně kompenzováno intenzivním růstem v období formování organismu, tedy ve fázi růstu před nástupem dospělosti. . Výsledky výzkumu jsou uvedeny v tabulce. XNUMX.
Vliv elektrického osvětlení na změny živé hmotnosti křepelek
Skupina Změna živé hmotnosti, od července do prosince
Živá hmotnost na začátku, g Živá hmotnost uprostřed experimentu, g Prům. přírůstek hmotnosti Živá hmotnost na konci, g Prům. zisk, g Zvýšení do začátku experimentu, % Absolutní zisk
Zkušení (přijaté elektrické osvětlení) 49 129 80 132 3,0 269 83
Kontrola 47 92 45 136 44,0 289 89
Výsledky našich experimentů ukázaly, že reakce kuřat na vystavení světlu v různých fázích jejich vývoje není ekvivalentní. Zatímco v prvním období postembryonálního života, pokud světlo stimuluje růst a nárůst tělesné hmotnosti, pak ve druhém období prodloužená expozice stimuluje nástup puberty, vývoj reprodukčních orgánů a fyziologické dozrávání. Stimulační účinek světelného faktoru v
ZÁKLADNÍ A APLIKOVANÝ VÝZKUM
toto období je mnohem silnější než v prvním. Dodatečné osvětlení způsobuje intenzivní vývoj mladých křepelek, urychluje nástup pohlavní dospělosti, v důsledku čehož začíná snáška vajec přibližně o 15-20 dní dříve než u kontrolních křepelek. Prodloužená expozice, která zvyšuje celkovou délku dne na 19-23 hodin, přispívá k výraznému zvýšení produkce křepelčích vajec. V experimentech, kde byly dospělé křepelky chovány v podmínkách prodlouženého denního světla a rostoucí kuřata byla chována pod nepřetržitým osvětlením, jsme nepozorovali žádné zjevné projevy předčasného opotřebení nebo jiných depresivních jevů.
Získané údaje daly důvod se domnívat, že světlo má nejen specifický, gonády stimulující účinek na tělo během zkráceného přirozeného dne, ale má také příznivý vliv na aktivaci životních funkcí těla a především jeho neurohumorální systém. V důsledku takového fyziologického účinku na tělo bylo zaznamenáno zvýšení celkového tonusu a zvýšený metabolismus, což nakonec vedlo ke znatelnému zvýšení nejen na podzim-zima, ale také v roční produkci vajec.
Ke studiu vlivu dodatečného osvětlení na roční produkci vajec křepelek byla provedena následující série experimentů. Testovány byly japonské křepelky místní populace. Celková délka denního světla pro křepelky pokusné skupiny po dobu aplikace přídavného osvětlení byla 16 hodin. Podmínky krmení a ustájení (kromě světelného režimu) byly pro obě skupiny stejné. Intenzita umělého osvětlení byla 5W. Na 1 m2 podlahové plochy drůbežárny. Během experimentu nedošlo k žádnému utracení ptáků v experimentální ani kontrolní skupině.
Získané experimentální výsledky ukázaly, že během pokusu byla roční produkce vajec od nosnic v pokusné skupině v průměru 123,6 vajec, v kontrolní skupině – 88,7, tzn. nárůst ve prospěch pokusné skupiny byl 39,3 vajec nebo 23,6 %. Výzkum byl prováděn podle stejného schématu v následujících 2 letech. Trend zvyšování produkce vajec přitom zůstal zachován a rozdíl ve prospěch pokusné skupiny byl 39,3 vajec, resp. 45,9 %, a do konce pokusu ve třetím roce 95,7 vajec, resp. 92,0 %. Je třeba poznamenat, že úroveň roční produkce vajec v posledním roce pokusu v pokusné skupině znatelně vzrostla a dosáhla 199,7 vajec. Během všech období experimentu nebylo pozorováno utracení ptáků v důsledku známek vyčerpání.
Během tří let výzkumu tak rozdíl v produktivitě křepelek ve prospěch skupin, které dostaly dodatečné osvětlení, při zachování všech ostatních podmínek, činil v průměru 56,6 vajec nebo 60,9 %.
1. Sibbald IR Vliv úrovně příjmu krmiva na. hodnoty metabolizovatelné energie měřené u dospělých kohoutů / IR Sibbald // Poultry Sc. – 1975. – V 54. -P. 1990-1997.
2. Rozin D.G. Enzymaticko-vylučovací aktivita slinivky břišní / D.G. Rozin. – Taškent: Medicína, 1981. – 163 s.
3. Kostin A.P. Fyziologie zemědělských zvířat / A.P. Kostin, F.A. Meščerjakov, A.A. – M.: Kolos, 1983. – 479 s.
Nedílnou součástí zdravého životního stylu je správná výživa. Bohužel ne všechny potraviny mohou poskytnout potřebné množství živin. Lidé si tento nedostatek vynahrazují různými vitamínovými a minerálními komplexy, doplňky stravy a dalšími léky, přičemž za ně utrácejí obrovské množství peněz. Existuje však přírodní produkt s jedinečnou nutriční hodnotou – křepelčí vejce.
Navzdory své malé velikosti nejsou z hlediska vitamínů a dalších užitečných látek horší než kuře. Tento dietní produkt má antibakteriální, imunomodulační, protinádorové vlastnosti, normalizuje činnost gastrointestinálního traktu, kardiovaskulárních a dalších systémů. Křepelčí vejce jsou koncentrovaný biologický soubor látek nezbytných pro člověka.
Ale když už mluvíme o výhodách křepelčích vajec, je třeba si uvědomit, že hlavní podmínkou pro získání kvalitních produktů je dostatečné krmení ptáka. K rychlému růstu křepelek a vysoké produkci vajec dochází pouze tehdy, je-li jim poskytnuto kvalitní krmivo obsahující všechny potřebné živiny. Problém bílkovinné výživy drůbeže je zase jedním z nejpalčivějších v zemědělství. Neustálý nedostatek bílkovin ve stravě nejen snižuje produktivitu, ale vede také k výrazné nadspotřebě krmiva a zvýšení ceny výsledných produktů.
Slibným způsobem, jak zvýšit obsah bílkovin ve stravě, je podle řady odborníků používání rostlinných substrátů, které jsou nutričně podobné bílkovinám živočišného původu, zejména sóji a hrachu.
Účelem našeho výzkumu je studovat závislost produktivity křepelčích vajec na různých domácích krmivech.
Provedli jsme experiment ve společnosti Interptitsa LLC, okres Novousmansky, oblast Voroněž, na snášcích křepelek japonského plemene (od 30 do 390 dnů). Za tímto účelem byly vytvořeny dvě skupiny: experimentální a kontrolní. Všichni ptáci byli chováni za stejných podmínek. Křepelky kontrolní skupiny dostávaly krmnou směs používanou na této farmě a pokusná skupina námi připravenou krmnou směs (tab. 1, 2).
Porovnáním údajů uvedených v tabulce 2 se standardními hodnotami jsme zjistili, že v krmivu používaném pro křepelky kontrolní skupiny je nedostatek metabolické energie 0,84 MJ, neboli 10,16 kcal, a ve stravě experimentální skupiny , naopak malý přebytek energie – 0,02 MJ. Při analýze ukazatelů obsahu hrubých bílkovin je obrázek podobný. V kontrolní skupině je jeho nedostatek 2,41 g a v experimentální skupině – 0,13 (norma je 21 gramů). Nutriční hodnota stravy experimentální skupiny byla také vyváženější z hlediska obsahu vlákniny, její nadbytek byl 0,29 g oproti 1,45 ve stravě kontrolní skupiny. Při hodnocení obsahu minerálních látek v předložených směsných krmivech vidíme, že křepelky kontrolní skupiny přijímaly vápník v nadbytku. Rozdíl oproti normě je 0,19 g, přičemž v experimentálním odpovídá obsah vápníku normě. Z hlediska hladiny fosforu byl ve stravě kontrolní skupiny nedostatek 0,20 gramu, v experimentální skupině pouze 0,03 gramu.
Po provedení srovnávací analýzy nutriční hodnoty směsného krmiva z obou skupin tedy můžeme s jistotou říci, že strava křepelek experimentální skupiny je vyváženější z hlediska základních látek, především metabolické energie a hrubých bílkovin. Toho bylo dosaženo přidáním vysokoproteinových složek, extrudovaných sójových bobů a hrášku do krmiva v poměru 20:80.
Jedním z důležitých ukazatelů, kterým je třeba věnovat pozornost při chovu křepelek, je bezpečnost hospodářských zvířat. V kontrolní skupině je tedy úmrtnost za celou dobu zadržení 6,93 % a v experimentální skupině 3,28.
Při analýze produktivity vajec jsme zjistili, že křepelky, jejichž strava obsahovala složky s vysokým obsahem bílkovin, začaly snášet vejce o 5 dní dříve. Počátek snášky u nosnic experimentální skupiny byl tedy zaznamenán ve 42 dnech au kontrolní skupiny ve 47 dnech.
Hlavní výsledky studia vlivu směsného krmiva na produkci vajec jsou uvedeny v tabulce 3.
Údaje naznačují, že míra produkce vajec je vyšší v experimentální skupině. Produkce vajec na průměrnou slepici za celé produkční období v pokusné skupině je 238,63 kusů, což je o 12,68 % více než v kontrolní skupině. Při analýze kvality výsledných produktů bylo zjištěno, že zařazení vysokoproteinových složek do krmiva vede k jejímu zvýšení. Dále jsme v pokusné skupině zaznamenali nárůst počtu větších vajec 1,98krát a pokles malých 3,08krát. Navíc podle nutriční hodnoty diet (tabulka 2) je obsah minerálních látek ve směsných krmivech u pokusné skupiny vyváženější, a to vedlo k nárůstu vysoce kvalitních produktů. Sňatečnost v experimentální skupině je 1,81 %, zatímco v kontrolní skupině je to 4,44 %. V průběhu pokusu bylo zjištěno, že rozdíl ve váze vajec byl 13,97 % ve prospěch pokusné skupiny a to zase ovlivnilo výtěžnost vaječné hmoty na slepici o 36,41 %.
Z výše uvedeného tedy můžeme usoudit, že zavedení vysoce bílkovinného krmiva do stravy křepelek hlavního hejna, zejména extrudovaných sójových bobů a hrachu v poměru 20:80, má příznivý vliv na růst a vývoj křepelek a zajišťuje zvýšení užitkovosti vajec a kvality výsledných produktů.
I. Frolová,
Voroněžská státní agrární univerzita
Chov drůbeže č. 8, 2010, s. 40-41
Byl pro vás článek zajímavý? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru “Křepelka. org.ua – novinky o chovu křepelek“ a vždy budete vědět o novinkách ve světě křepelek. Přihlásit se k odběru >>
Můžete vyjádřit svůj názor na tento materiál nebo se na něco zeptat. Správce stránek denně kontroluje komentáře a odpovídá na otázky.
Zveme vás na Youtube kanál „Novinky a triky z chovu křepelek“, kde můžete sledovat videa o různých problémech chovu křepelek, reportáže z křepelčích farem, rozhovory s chovateli křepelek ze zemí SNS.
Náhodné video z kanálu:
