Co jsou to symbionti jednoduchými slovy?

Článek vyšel ve vydání časopisu „Životní prostředí St. Petersburgu“ č. 1 (15. března 2020).

V přírodě se sdružení za účelem zisku nazývá symbióza. Zebry sdílejí jídlo se pštrosy, kteří mají vynikající sluch a jsou ostražití před nebezpečím. Kravští ptáci čistí bizonovu srst od parazitů a získávají potravu a úkryt, unikajíce chladu v hustém krytu. Průmyslová symbióza – jde také o vzájemnou pomoc, pouze mezi podniky. Jakákoli výroba produkuje odpad. Materiál – drť z těžby, odstředěné mléko z mléka, stavební odpad po demontáži výstav atd. Odpad může být i ve formě tepla, plynů, energie. To vše se může stát zdrojem pro další výrobu.

Tato myšlenka se stala základem projektu Baltic Industrial Symbiosis (BIS). Byl zahájen v rámci programu Interreg Baltic Sea Region 2014–2020 („Interreg. Region Baltic Sea“). Spojila země Evropské unie, Norsko a Rusko, aby rozvíjela inovační, dopravní a environmentální potenciál pobaltského regionu. Program je financován z příspěvků Ruska, Norska a EU (Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský nástroj sousedství). Baltská průmyslová symbióza posiluje spolupráci mezi firmami v regionu, pomáhá rozvíjet legislativu a zavádět průmyslovou symbiózu jako model udržitelného rozvoje a nástroj pro oběhové hospodářství. Projektu se účastní partneři z Dánska, Švédska, Norska, Finska, Polska a Ruska. V zemích EU programy symbiózy úspěšně fungují již delší dobu.

Zelené dýmky jsou známkou symbiózy
Pozoruhodným příkladem je ekosystém Kalundborg v Dánsku. V malé oblasti na mořském pobřeží vznikla síť materiálových a energetických toků mezi podniky, obytnými budovami a zemědělskými farmami. Všechno to začalo tím, že podnikatelé chtěli snížit výrobní náklady využitím odpadu a dosáhnout většího zisku. Postupně si vedoucí podniků a magistrát uvědomili, že jsou schopni nejen zvýšit zisky z podnikání, ale také snížit škody na životním prostředí. Nyní v oblasti Kalundborg jsou podél silnic velké zelené trubky, které dopravují páru k účastníkům symbiotického řetězce. Elektrárna Asnæsværket produkovala přebytečnou parní kapacitu jako součást výroby elektřiny. Tepelná elektrárna se stala klíčovým článkem v řetězci průmyslové symbiózy a začala dopravovat páru do dalších průmyslových podniků v Kalundborgu. V rafinérii Statoil se tento zdroj využívá k ohřevu ropy. Těkavé sloučeniny se oddělují a ropa kondenzuje při různých teplotách na benzín a naftu. Společnosti Novozymes a Novo Nordisk používají k čištění a sterilizaci páru. Postupem času se tento zdroj pro průmyslovou symbiózu v Kalundborgu stal hlavním produktem a elektřina se stala vedlejším produktem. To ukazuje, že průmyslové symbiózy mohou v průběhu času podporovat nové obchodní modely.

Jak se buduje ruská symbióza?
Iniciátorem spuštění projektu v Rusku byla strojírenská společnost Tyreman Group, poskytovatel chytrých technologií pro úsporu pneumatik. Moderní technologická řešení umožňují zvýšit odolnost pneumatik proti opotřebení, eliminovat prostoje zařízení, zajistit bezpečnost provozu a snížit dopad na životní prostředí.

Druhým ruským účastníkem je Státní geologický jednotný podnik „Specializovaná firma „Minerál“ (SSUE SF „Minerál“), podřízená organizace Výboru pro přírodní zdroje, ochranu životního prostředí a bezpečnost životního prostředí Petrohradu. Od roku 2017 Mineral z pověření ruského ministerstva přírodních zdrojů realizuje projekty HELCOM – Helsinské komise na ochranu mořského prostředí Baltského moře. Současnou prioritou HELCOM je rozvoj Regionální strategie pro recyklaci živin (živiny: fosfor a dusík). V rámci projektu BIS Mineral sdílí znalosti o potenciálu průmyslové symbiózy a ekologických inovací, které pomohou Rusku plnit závazky vyplývající z Helsinské úmluvy. Týká se to snížení živin a škodlivých látek v mořském prostředí, množství mořského odpadu a zlepšení ekologického stavu Baltského moře.

Třetím účastníkem programu byl petrohradský klastr čistých technologií pro městské prostředí. Klastr provádí výzkum a podílí se na tvorbě vzdělávacího programu na téma průmyslové symbiózy.

Tyreman Group realizuje aktivity projektu Baltic Industrial Symbiosis v Rusku a vytváří ekosystém výrobních společností se zájmem o symbiózu. Mezi takové společnosti patří Northern Shrimp, první startup na chov krevet v Rusku, který začal v roce 2018 navrhovat a budovat síť akvafarem jako rezident podnikatelského inkubátoru Ingria v oblasti transferu technologií. Podnikatelé se snaží stavět výrobu na principech průmyslové symbiózy. „Symbiotický přístup nám dá příležitost výrazně šetřit zdroje, snížit náklady na výrobu, učinit ji efektivnější a „zelenější“, říkají zástupci Northern Shrimp. Další účastník, společnost Kronidov, vyrábí od roku 2014 outdoorové turistické jídlo v Petrohradě. V procesu intenzivního zpracování surovin podnik produkuje vedlejší produkty, které lze využít např. jako krmivo pro zvířata. Kronidov má zájem najít partnery, kteří by vzniklý odpad mohli využít, a podobně smýšlející lidi v šíření principů bezodpadového jídla. Do projektu se zapojila i síť restaurací a cukráren „Bouche“, pro které je téma udržitelného rozvoje aktuální již řadu let. – Hledáme řešení, jak snížit dopad společnosti na životní prostředí. Již jsme zorganizovali tříděný sběr odpadu a předali jej k recyklaci, snažíme se opustit jednorázové nádobí a nabídnout našim hostům znovupoužitelné alternativy,“ říká Ekaterina Aksenova, projektová manažerka ekologicky šetrných firem ve společnosti Bushe. – Jako každá potravinářská výroba produkujeme spoustu organického odpadu a kávových dortů. Je obtížné najít způsoby, jak je recyklovat, protože zákon omezuje vývoz organických látek a neexistuje žádná infrastruktura pro jejich zpracování. Do projektu BIS jsme se zapojili s tím, že jsme si uvědomili, že je to skvělá příležitost, jak sjednotit firmy, které mají zájem o efektivní likvidaci odpadu.

Jak se zapojit?
Součástí projektu se mohou stát podniky v celém regionu Severozápad. Účastníci absolvují bezplatný screening metodou Symbiosis Center Denmark, po kterém jsou data vložena do databáze, která pomůže porovnat odpady a potřeby různých společností. Tak vznikají symbiotické řetězce – firmy se mohou výhodně zbavit zbytečného odpadu a snížit náklady na suroviny. Odborníci také pomohou posoudit, jak optimalizovat procesy a zvýšit efektivitu v rámci výrobního cyklu. V roce 2020 se v Petrohradě otevře centrum Symbiosis. K dispozici bude co-workingový prostor pro diskuzi o společných projektech a také Živá laboratoř, ve které budou moci účastníci programu testovat prototypy nových produktů. Dejte odpadu druhý život a najděte dostupné zdroje pro svou výrobu, abyste zvýšili efektivitu podnikání! V přírodě je symbióza důležitou složkou přirozeného výběru. V byznysu je to stejné – přežívají ti nejsilnější – ti, kteří se umí přizpůsobit.

Další novinky o projektu pomocí hashtagu #EUProjectBIS

V tomto článku se podíváme na definici symbiózy, její typy a příklady takových interakcí v přírodě.

Definice

Symbióza je termín používaný v biologii a ekologii k popisu vztahu mezi dvěma nebo více druhy organismů, které spolu žijí v těsném kontaktu po dlouhou dobu. Interakce mohou být různé a mohou být přínosem pro oba účastníky nebo pouze pro jednoho z nich, zatímco pro druhého účastníka jsou neutrální nebo dokonce škodlivé.

Krátká exkurze do jiné oblasti. Symbióza v psychologii je touha jednoho nebo vzácněji obou partnerů vytvořit ve vztahu jediný emocionální a sémantický prostor. Jednoduše řečeno, symbióza u lidí je touha neustále být s partnerem, „splynout“ s ním fyzicky i duchovně, myslet a cítit stejně. Problém je, že při snaze o symbiózu se ztrácí osobitost a originalita jedince. A nyní dále – o biologii.

Typy symbiózy

Symbiotické vztahy lze klasifikovat podle toho, jaké výhody účastníci interakce získají. Existují tři hlavní typy symbiózy:

1. Mutualismus: Interakce prospívá oběma účastníkům. Oba organismy těží ze spolupráce a vzájemné pomoci.
2. Komensalismus: Interakce prospívá jednomu z účastníků, zatímco druhý organismus nepociťuje žádný prospěch ani škodu.
3. Parazitismus: Interakce prospívá jednomu účastníkovi na úkor druhého, který v důsledku toho může utrpět škodlivé účinky na zdraví nebo dokonce smrt.

Příklady symbiózy

1. Mutualismus: Jedním z nejznámějších příkladů mutualismu je vztah mezi včelami a květinami. Včely sbírají nektar a pyl z květů jako potravu a na oplátku květy opylují, což pomáhá rostlinám množit se.
2. Komensalismus: Příkladem komenzalismu je vztah mezi žralokem a rybou remorou. Remora se přichytí na žraloka a živí se zbytky potravy, aniž by mu ublížila. Žralok přitom nemá žádný užitek z toho, že má remora, ale nepociťuje žádné negativní důsledky.
3. Parazitismus: Příkladem parazitické symbiózy je vztah mezi blechami a jejich hostiteli (psi, kočky, lidé). Blechy se živí krví svých hostitelů, způsobují jim podráždění, svědění a nepohodlí, zatímco parazité přijímají potravu a příznivé prostředí pro rozmnožování.

Symbióza v ekosystému

Symbiotické vztahy hrají důležitou roli ve fungování ekosystémů. Pomáhají chránit biologickou rozmanitost a udržovat rovnováhu v přírodě. Některé druhy organismů jsou procesem symbiózy tak úzce spjaty, že nemohou existovat nezávisle na sobě.

Symbiotické vztahy mohou také přispět k adaptaci a evoluci organismů. Například v procesu symbiózy mikroorganismů s rostlinami nebo zvířaty může dojít ke změnám v genetickém materiálu, což vede ke vzniku nových druhů nebo zlepšení adaptability na určité podmínky prostředí.

Závěr

Symbióza je základní jev v přírodě, který zahrnuje různé typy interakcí mezi organismy. Význam symbiózy k ekosystémům a zachování biodiverzity z ní činí klíčový předmět studia v biologii a ekologii. Studium symbiotických vztahů může vést k novým objevům v oblasti adaptace, evoluce a interakce různých typů organismů.