Jarní květiny

Co je Flicker nemoc u holubů?

— Minulý týden jsme obdrželi asi deset telefonátů z různých částí Moskvy se zprávami o mrtvých a nemocných holubech. Navrhli jsme, aby všichni zavolali veterinární kontrolu a hygienickou epidemiologickou stanici. Nutno říci, že takové případy jsou zcela běžné. Na podzim roku 2006 uhynulo mnoho holubů. V roce 2010 při smogu hromadně uhynuli i holubi.

Zprávy o jakémsi kolotoči, který je údajně způsobený salmonelózou, jsou úplný nesmysl. Tohle nemůže říct nejeden veterinář nebo dokonce jen zoolog. Nemohu s jistotou říci, čím jsou holubi nyní nemocní: žádné příznaky jsem neviděl. V minulých letech jsem viděl zesláblé holuby a mrtvoly ptáků, ale těžko o nich říct něco určitého. V roce 2010 měli holubi s největší pravděpodobností psitakózu. Nyní, soudě podle popisů, to může být newcastleská choroba (pseudomor ptáků. – “MN”).

— Dá se říci, že nemoc u holubů je rozšířená?

– Nejsem si jistý, zda mluvíme o epizootii. Na druhou stranu máme stále příliš málo údajů na to, abychom mohli definitivně říci. Zdá se mi, že nyní veškerý hluk vznikl kvůli nadměrné aktivitě médií při nedostatku zpráv. V roce 2012, pokud se nepletu, byl příběh o hromadném úhynu ptáků ve Spojených státech. V médiích se jim říkalo kosi. O tom se mluvilo po celém světě, vysvětlovalo se to jako předpovídaný konec světa a apokalypsa. To se ale, jak vidíme, nestalo.

Některé nemoci holubů se přenášejí na lidi, proto by se s nimi nikdy nemělo zacházet

Proč ptáci umírají ve velkém počtu?

— Divocí ptáci nejčastěji umírají na následky úrazu elektrickým proudem na elektrickém vedení, při srážkách s reflexními povrchy budov, mnoho ptáků umírá při úniku ropy. Mnoho ptáků se stává obětí koček. Důvodů je mnoho. U holubů je to často způsobeno nemocí. Holubi jsou velmi náchylní k nemocem v důsledku oslabené imunity. Mohou zemřít na newcastleskou chorobu, psitakózu a řadu dalších nemocí. Existuje asi stovka patogenů, které způsobují onemocnění, která jsou pro holuby smrtelná.

— Co má člověk dělat, vidí-li na ulici nemocného holuba?

— Některé nemoci u holubů se mohou přenést na člověka, proto doporučujeme opatrnost. S holuby by se nikdy nemělo manipulovat. Je vhodné zavolat specialisty, kteří určí, čím je pták nemocný. V takových případech musíte zavolat veterinární komisi na číslo (495) 622-78-30 a horkou linku Mosvetstation: (495) 612-12-12.

— Je nutné krmit hlouběji?

“Krmení holubů není moudrá věc.” Jednak se většinou krmí nezdravou stravou – slané chipsy, chléb. Jsou už dost slabí a hodně nemocní. Co se lidem zdá dobré, ve skutečnosti ptákům více škodí než pomáhá. Letní krmení ptáků zásadně nepodporujeme: v této době již mají potravy dostatek.

Je potřeba skládky řádně udržovat a vysvětlovat lidem, co je pro ptactvo dobré a co škodlivé. Potom bude méně holubů a budou zdravější

— Říkáte, že holubi mají oslabenou imunitu. co to způsobuje?

— Špatná výživa, nevyhovující hygienické podmínky na jejich stanovištích: holubi hnízdí přeplněně, obvykle na půdách, a krmí se na smetištích.

— Takže definice „létající krysy“ vyhovuje holubům?

– V žádném případě, tohle je exces. Holubi tady za nic nemohou. Je potřeba skládky řádně udržovat a vysvětlovat lidem, co je pro ptactvo dobré a co škodlivé. Potom bude méně holubů a budou zdravější.

Holubi jsou nyní velkým problémem v mnoha městech po celém světě. Faktem je, že tito ptáci za sebou zanechávají obrovské množství výkalů. Holubi poškozují kopule kostelů a historické památky, to znamená, že způsobují docela vážné škody. Kromě toho jsou holubi nositeli infekce a pro lidi vždy existuje nebezpečí, že onemocní. V Benátkách, kde je hodně holubů, bylo krmení ptáků dlouho zakázáno a pokuty dosahovaly 500 eur. V Bruselu a Kyjevě je také zakázáno krmení holubů. V některých městech ve Francii jsou holubi sterilizováni.

— Stýkají se holubi s jinými městskými druhy?

– Ne. Holub skalní je absolutně synantropní pták, tedy přizpůsobený člověku a městu. To mimochodem vysvětluje mnoho jejich problémů, včetně špatné výživy a oslabené imunity. Obecně se s holuby v poslední době stalo hodně zajímavého. Například před 20–30 lety si nikdo nedokázal představit, že by holub seděl na drátech nebo na stromě. Tohle pro ně bylo úplně mimo. Nyní je to velmi častý jev. Holubi se také začali krmit ve tmě pod světlem luceren.

Ještě před 20–30 lety si nikdo nedokázal představit, že by holub seděl na drátech nebo na stromě. Tohle pro ně bylo úplně mimo. To je nyní velmi častý jev.

– Jak to vysvětluje?

„Ještě nevíme, proč holubi začali sedět na stromech. Mimochodem, v oblasti Stavropol začali dělat totéž s kuřaty, ale to je pro ně netypické. Krmení ve tmě je ale rozhodně adaptace na život ve městě. Dříve tomu tak nebylo, protože samotná města byla temnější. Mimochodem, v posledních 10-12 letech se objevil módní trend – vypouštění holubic na svatbách. Obvykle se jedná o čistokrevné ptáky, kteří nejsou vůbec přizpůsobeni městskému životu. Cvičení holubi se vracejí do holubníků, ze kterých byli odebráni, ale někteří zůstávají na ulici. Jeden takový holub nedávno přiletěl do Ústředního domu umělců a pracovníci muzea ho dlouho krmili.

— Jak se objevili holubi v Moskvě?

— Holubi žili v Moskvě velmi dlouho a od druhé poloviny 1918. století byli považováni za obyčejné městské ptáky. Koncem roku 1921 jejich počet začal prudce klesat a do roku 1950 zůstalo jen pár párů. Po pár letech se stavy holubů začaly zvyšovat, ale během válečných let opět prudce klesly a byly nízké až do poloviny 1957. let. V roce XNUMX se v Moskvě konal Mezinárodní festival mládeže a studentstva. Poté se moskevské úřady rozhodly krmit a chránit holuby, zřejmě jako symbol míru. Je pravda, že v následujících letech začali bojovat s holuby, aby omezili jejich počet.

Moskvané si všímají zvláštního chování holubů: ptáci vypadají letargicky a ospale a nereagují na přístup lidí a aut. Ornitologové a veterináři tvrdí, že jde o příznaky ptačích nemocí a radí na ptáčky nesahat, protože jejich nemoci se přenášejí na člověka.

Stále více obyvatel Moskvy si všímá nepřirozeného chování městských holubů. Ptáci vypadají ospale, někteří stojí se zobáky položenými na asfaltu, ale většina sedí s nařaseným peřím, nereagují na přiblížení lidí a aut.

„U vstupních dveří sedí holubice. Zavřít. Přistupuji – on sedí. Mávnu rukou – žádná reakce. Lehce otevřu dveře a on tam stále sedí, jen se posunul o centimetr.

Pomalu otevřu dveře, asi na 30 centimetrů, abych vešel do vchodu – prostě se po dveřích pohne a je to. Nelétá, nechodí. Ale zároveň živá,“ napsala Moskvanka Olga na sociální síť. Její příspěvek rychle nasbíral přes sto komentářů. Lidé se shodli, že městští ptáci se poslední týden a půl chovali velmi podivně. „Včera jsem jednoho vytáhl zpod kol sousedova auta. O půl hodiny později jsem uviděl holuba, jak sedí na asfaltu a má zobák opřený o zem. Apokalypsa pro holuby,“ napsal Alexander Orlov. „Jsou hloupí a nereagují na auta a jiná nebezpečí. Včera jsem byl na procházce se psem své kamarádky a našli jsme takového hloupého holuba – ani sebou necukal. Vzala jsem mu psa a rychle,“ napsala Světlana Beregulina. “Je neobvykle velké množství mrtvých a umírajících (ptáků),” souhlasil Alexander Kolesničenko.

Mnoho ptáků má potíže s létáním a někdy dokonce narazí do kolemjdoucích.

Pokud se holubi dostanou na balkóny a okna, pak je pro ně obtížné udržet rovnováhu na zábradlí a rámech. “Seděli jsme v kuchyni a pak náš malý bratr s křikem přiběhl, ukázalo se, že holubice spadla z okna na parapet,” napsali v úterý uživatelé Twitteru. “Holub, který nemůže létat, spadl na náš balkon,” uvedl ve zprávě jiný uživatel. “Jednoho dne mi na balkon přiletěl holub a narazil do skla, aniž by si uvědomil, že ulice je “za mnou.” Šla jsem ho zachránit, ale on spadl na podlahu a ležel tam a zíral,“ píše Elena Kulikova.

“Také jsem si všimla, že se poslední týden a půl s holuby děje něco zvláštního,” potvrdila listu Gazeta.Ru Maria Vinokurová, mluvčí Světového fondu na ochranu přírody (WWF). “Mnohokrát jsem viděl mrtvé lidi poblíž domu.” Živí sedí a nehýbou se, i když jdete o pár centimetrů dál.” Vysvětlila, že nadace se městským ptactvem nezabývá, takže trend mohou jen potvrdit.

Obyvatelé města jednomyslně rozhodli, že ptáci byli buď něčím otráveni, nebo umírají horkem. „Ne, jak je teď horko, není horko. Ani v roce 2010, kdy bylo horko, nemůžu říct, že by se holubi měli sladce, ale nespadli za pochodu,“ komentoval situaci pro Gazetu Viktor Zubakin, prezident Ruského svazu na ochranu ptactva. .Ru. – Chování holubů – ospalost, letargie – je více podobné příznakům onemocnění, jako je psitakóza. To je u nich docela běžné. Je možné, že nyní mezi ptáky existuje nějaká epizootika (hromadné onemocnění).

Mnoho metropolitních veterinárních klinik, jak se ukazuje, se nesnaží léčit ptačí choroby. “Nepřijímáme ptáky, protože jejich nemoci se přenášejí na lidi,” vysvětlila jedna z veterinárních klinik pro Gazeta.Ru.

Nemoci ptáků a lidí

Trichomoniasis u ptáků je způsoben prvokem bičíkatým organismem Trichomonas gallinae. Dosud nebyl v lékařské literatuře popsán jediný případ onemocnění člověka způsobeného tímto patogenem. Správný název pro onemocnění urogenitálního systému u lidí je trichomoniáza, je způsobena patogenem Trichomonas vaginalis. Ornitóza (psitakóza nebo onemocnění papoušků) – akutní infekční onemocnění člověka, charakterizované horečkou, celkovou intoxikací, poškozením plic, centrálního nervového systému, zvětšením jater a sleziny. Původcem onemocnění je bakterie Chlamydia psittaci z chlamydií. Rezervoárem patogenu a zdrojem infekce jsou domácí a volně žijící ptáci. Inkubační doba se pohybuje od 6 do 17 dnů (obvykle 8–12 dnů). Existuje akutní (několik dní, tělesná teplota nad 39 stupňů) a chronický (do 3-5 let, teplota nepřesahující 38 stupňů) průběh psitakózy. K léčbě jsou předepsána tetracyklinová antibiotika. Prevence – boj s ornitózou mezi drůbeží, regulace počtu holubů, omezení kontaktu s nimi. Účinná vakcína k prevenci psitakózy neexistuje. Newcastleská nemoc (vířivá nemoc, pseudodrůbeží mor, asijský mor drůbeže) – vysoce nakažlivé virové onemocnění, zejména kuřat, charakterizované zápalem plic, encefalitidou a mnohočetnými hemoragickými lézemi vnitřních orgánů. V akutním průběhu newcastleské choroby dosahuje úmrtnost mladých zvířat 100 %. Kuřata, která byla nemocná, nerostou dobře. Newcastleská nemoc byla popsána i u lidí: nemoc se vyskytuje ve formě respirační formy chřipky. Původcem newcastleské choroby je RNA virus patřící do rodu paramyxovirů Paramyxoviridae. salmonelóza — akutní střevní infekce zvířat a lidí způsobené salmonelou. Obecně jsou charakterizovány rozvojem intoxikace a poškozením gastrointestinálního traktu. Klinické projevy salmonelózy jsou různé – od asymptomatického nosičství infekčního agens až po těžké septické formy. U lidí se inkubační doba pohybuje od 2-6 hodin do 2-3 dnů a má několik forem: gastrointestinální (začíná akutně, profuzním zvracením a průjmem; trvání onemocnění je obvykle 3-8 dní), tyfu podobná forma (horečka 10-14 dní, zvětšená játra a slezina, výraznější příznaky celkové intoxikace, někdy se objeví vyrážka) a septická forma (po krátkém počátečním období vzniká obraz sepse).

“Jsou to nemocní holubi,” řekla ptačí nemocnice Green Parrot okamžitě Gazeta.Ru. „U holubů se často rozvinou různá onemocnění virové etiologie a bakteriální infekce. Nejčastěji se vyskytuje trichomoniáza, na druhém místě jsou psitakóza a vírník – to je lidový název, způsobuje ho salmonelóza, newcastleská choroba, – řekla listu Gazeta.Ru veterinářka Ljudmila Korobková z nemocnice u zeleného papouška. — Holub se vyznačuje nedostatkem koordinace: nemůže létat, nemůže jíst, sedí, hubne a umírá. Příznaky trichomoniázy jsou letargie a ospalost.

Kuřata a mláďata jsou vysoce náchylná k nemocem, říká veterinář.

“Teď je tu jen hodně kuřat, zřejmě jsou nemocná.” V zimě nemocní ptáci rychle hynou, v létě dlouho letargicky chodí po ulicích, ale těžko hledají potravu a vodu,“ dodává Korobková. Z humanistického hlediska by obyvatelé města měli nemocným ptákům pomáhat a krmit je, vysvětluje lékař. Z bezpečnostního hlediska je ale lepší se jich nedotýkat – některé nemoci se přenášejí na člověka.

Ptáci se nebudou moci sami zotavit. Moskvané mohou nemocným holubům pomoci a přivést je na veterinární kliniku, kde je ornitolog. „Úspěch léčby však závisí na stadiu onemocnění. Pokud pták právě onemocněl a sedí smutně, ale víceméně normálně, lze ho vyléčit. A pokud má těžké stadium, tak je malá šance na pomoc,“ říká Korobková. Podle ní v těžké fázi trichomoniázy ptačí hrtan a jícen zarůstají a začínají hnít. Potrava neprochází a musí být krmen hadičkou. “Celý zobák je pokrytý soplem a slintáním, a když zobák otevřete, je tam bílý povlak, to jsou příznaky trichomoniázy,” říká Korobková. „Někdy k nám přivezou nemocné holuby, většinou trichomoniázu, a my je ošetříme. Pokud je zobák čistý, uděláme analýzu a určíme nemoc.“

Přihlaste se k odběru Gazeta.Ru na Zen a Telegram.
Chcete-li nahlásit chybu, zvýrazněte text a stiskněte Ctrl + Enter

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to top button